Vedení Správy Národního parku Šumava zastavilo v českých lesích kůrovce, který ohrožoval rakouskou stranu. Při jednání se na tom shodlo vedení šumavského parku a majitelé kláštera Schlägl, který vlastní sousední lesy v Rakousku.
Český kůrovec už neohrožuje rakouské lesy. To jsou výsledky včerejšího jednání mezi českou a rakouskou stranou týkající se asanačních zásahů proti kůrovcové kalamitě na Smrčině.
„Správa národního parku Šumava splnila mezinárodní úmluvu, která nás k tomu zavázala. V asanaci kůrovcové kalamity na Smrčině rozhodně hodláme pokračovat,“ uvedl při včerejším česko-rakouském setkání Jan Stráský ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Problém, který na tomto území existoval od vypuknutí kůrovcové kalamity a gradoval v roce 2007, vyřešilo až současné vedení Národního parku Šumava v čele Janem Stráským.
Kůrovec šířící se z české strany Šumavy likvidoval rakouské stromy. Vlastníci rakouských lesů poblíž hranice s Českem původně odhadovali škody na dřevě v lesích, které spravují na stovky milionů korun a varovali předchozí vedení Národního parku Šumava, že pokud nebude s kůrovcem podél státní hranice bojovat, bude vše řešit soudní cestou.
„Oproti loňskému roku se počet napadených stromů snížil o 60 procent. S masivním napadením stromů už u nás problém nemáme. Opatření na české straně přispěla k poklesu počtu napadených stromů," chválil vedoucí lesník revíru Hochficht Reinhard Fischer.
Šíření kůrovce se podařilo zastavit velmi efektivně, protože vedení Správy Národního parku Šumava vytvořilo podél hranice takzvaný pufrační pás. V něm se stromy ve většině případů loupaly na stojato.
Pufrační pás je široký až 500 metrů do českého vnitrozemí. „V tomto pásu jsme oloupali 2200 stromů. Asi dva tisíce smrků – na Smrčině u Nové Pece," popsal vedoucí územního pracoviště správy parku ve Stožci na Prachaticku Roman Rose. Nárazníkové pásmo se táhne od Zvonkové až k Plešnému jezeru.
Asanační práce podél státní hranice probíhaly od května až do těchto dnů. Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský chce v boji s kůrovce pokračovat i příští rok. „Jakmile sleze sníh, tak se dřevorubci pustí do práce,“ doplnil Stráský.
„Češi odvedli precizní práci, pomohlo i počasí, které vývoj kůrovce zbrzdilo. Dnes jsme absolutně spokojení. Situaci budeme v dalších letech sledovat a případně přijdeme s dalšími požadavky," prohlásil ministerský rada Albert Knieling z rakouského ministerstva pro zemědělství, životní prostředí a vodní hospodářství.
Loupání na stojato
Loupání stromů na stojato je činnost velice náročná a drahá. Horolezec ze stojícího stromu napadený kůrovcem oloupe kůru, ten samozřejmě uschne, ale larvy kůrovce už nestihnou nakazit další stromy. V opačném případě by stihli zlikvidovat nejméně sedm dalších stromů. Oloupání každého stromu stojí v průměru dva tisíce korun a správa parku tak zaplatila na Smrčině za tuto metodu šetrnou k životnímu prostředí téměř tři miliony korun
