Vedení Správy Národního parku Šumava loni zastavilo v českých lesích kůrovce, který ohrožoval rakouskou stranu. Při pochůzce v rakouských lesích a následném jednání se na tom shodlo vedení Národního parku Šumava a majitelé kláštera Schlägl, který vlastní sousední lesy v Rakousku.
Českého kůrovce už se nebojíme. To dnes říkají rakouští lesníci. Už rok k tomu nemají důvod. Správné asanační zásahy v lesích na české straně Šumavy zastavily kůrovce, který ohrožoval rakouskou stranu – lesy, které vlastní klášter Schlägl. Hrozba kůrovcové kalamity na Smrčině je po roce úspěšně zažehnána.
„Druhým rokem se nám úspěšně daří plnit mezinárodní úmluvu, která nás k tomuto zavázala. I v příštích letech budeme proti kůrovci na Smrčině zasahovat. Už dnes je ale jisté, že to nebude v takovém měřítku, jako to bylo v roce 2011,“ uvedl při dnešním česko-rakouském setkání Jan Stráský ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
„Dokud se v této oblasti proti kůrovci nezasahovalo, tak výše kůrovcových těžeb byla na rakouské straně v roce 2009 2600 kubíků a v roce 2010 to bylo 2300 kubíků,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Zvolený asanační postup byl pozitivní i při snižování počtu kůrovcem napadených stromů na české straně. „Zatímco loni bylo touto dobou zpracováno již 530 stromů, letos je to 26. Což jsou 4 procenta loňského počtu. Kdyby loňský zásah nebyl úspěšný, museli bychom letos asanovat asi tisíc stromů,“ doplňuje Mánek.
Přesný počet stromů, které se letos budou muset asanovat, ukáže až počasí v dalších dnech. Zima a deštivé klima kůrovci nesvědčí. Lýkožrouti se v chladu vyvíjejí mnohem pomaleji. „Bude záležet zejména na vývoji počasí. S ohledem na efektivitu našich opatření však čekáváme další pokles kůrovcového napadení,“ vysvětluje Petr Kahuda, odborník na ochranu lesa Správy Národního parku Šumava.
Taková situace, ale na Smrčině nebyla vždy. Vznikl zde vážný problém s přemnoženým kůrovcem, který gradoval v letech 2010 až 2011. Kůrovec rychle se šířící z české strany Šumavy likvidoval rakouské stromy. Vlastníci rakouských lesů odhadovali škody v lesích, které spravují v milionech eur a varovali předchozí vedení Národního parku Šumava v čele s Františkem Krejčím, že pokud nebude na situaci s kůrovcem podél státní hranice reagovat, bude vše řešit žalobou.
Problém vyřešilo až současné vedení Národního parku Šumava v čele Janem Stráským.
„Oproti předchozím letům se počet napadených stromů snížil o desítky procent. S masivním napadením stromů už u nás problém nemáme. Opatření na české straně výrazně přispěla k poklesu počtu napadených stromů. My za tuto vstřícnost velmi děkujeme,“ chválil Reinhard Fischer, vedoucí lesník revíru Hochficht.
Šíření kůrovce se podařilo zastavit velmi efektivně, na základě mezinárodních dohod podél hranice takzvaný pufrační pás. V něm se stromy ve většině případů loupaly na stojato.
Pufrační pás je široký od dvou set do jednoho kilometru směrem do českého vnitrozemí, táhne se od Zvonkové až k Plešnému jezeru.
„V tomto pásu jsme během roku 2011 oloupali na stojato zhruba 2200 stromů,“ popsal vedoucí územního pracoviště Správy národního parku Šumava ve Stožci na Prachaticku Roman Rose.
„Česká strana zatím odvádí precizní práci. Problém kůrovce se na Smrčině podařilo eliminovat. Dnes jsme absolutně spokojení,,“ prohlásil ministerský rada Albert Knieling z rakouského ministerstva pro zemědělství, životní prostředí a vodní hospodářství.
Během dnešního jednání na Smrčině došlo ještě k další zajímavé dohodě. Správa Národního parku Šumava nechá postavit na rakouské straně informační ceduli, která bude turisty a zejména lyžaře informovat o vstupu do Národního parku Šumava. „Informační cedule bude stát na úplném vrcholu Smrčiny u výstupního místa lanovky,“ uvádí Josef Štemberk, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností Správy Národního parku Šumava.
Loupání na stojato
Loupání stromů na stojato je činnost velice náročná a drahá. Horolezec ze stojícího stromu napadený kůrovcem oloupe kůru, ten samozřejmě uschne, ale larvy kůrovce už nestihnou nakazit další stromy. V opačném případě by stihli zlikvidovat nejméně sedm dalších stromů. Oloupání každého stromu stojí v průměru dva tisíce korun a správa parku tak zaplatila na Smrčině za tuto metodu šetrnou k životnímu prostředí téměř tři miliony korun.
