12.8.2016: CHAT s Jardou Šnekem Králem, který objíždí svět na kole

Před 8 roky

Snažím se vždy spát u zamčeného kola, přesto jsem byl na cestě do Sydney 2x okraden. Kolo ukradeno nebylo, ale přišel jsem o věci v bagáži. Poprvé jsem byl okraden na "křesťanské" Ukrajině, podruhé v budhistickém klášteře na Srí Lance. Pro zajímavost - v muslimských zemích se mi nikdy nic podobného nepřihodilo. Naopak se mi vždy dostalo vřelého přijetí a pomoci. Co si mám nyní myslet o zprávách, které nám předkládají naše média? Opravdu na muslimy vzpomínám v dobrém.

Před 8 roky

S těmito problémy jsem dopředu počítal, a proto jsem si nechal udělat zakázkový rám od fy Duratec. Tento rám není odlehčený jako rám závodního kola, ale naopak sváry jsou zesíleny dle mých požadavků. Věděl jsem, že kolo bude zatěžováno nadměrnou váhou po dlouhou dobu. Vezu-li na kole 30 kg bagáže, nevadí mi již, že rám váží o 0,5 kg více. Potřebuji se na kolo spolehnout.

Před 8 roky

Na poslední velké kontrole jsem byl před odjezdem v roce 2013 v pražském Motole. Na cestu do Sydney jsem odjížděl s vědomím, že v případě větších potíží se musím okamžitě vrátit. Nyní vím, že by bylo dobré opět do Motola zajet a podstoupit STK. Již od roku 2013 mám přislíbenu třetí operaci srdce, kde bude upravena nedomykavost mé mitralní chlopně.

Před 8 roky

Očkování jsem již řešil v jiné otázce. Co se týče nebezpečných zvířat, základní pravidlo zní ZVÍŘE NESMÍTE NAŠTVAT :-) Uvědomuji si, že já jsem na jejich území a musím ctít jejich pravidla.

Např. kvůli jedovatým hadům v Indii je nutno spát pouze v pečlivě zapnutém stanu. Nelze spát pod širákem, jak jsem zvyklý.

Před 8 roky

Dobrý den, vážení čtenáři. Dnes jsem bohužel ještě na kolo neměl čas, přijel jsem vlakem.

Před 8 roky

Máte-li dobře připravené kolo, zkušenosti mne naučily, že stačí mít v kapse "jeden imbus" :-) Zjistil jsem, že po cestě se dá vše dokoupit, ale člověk musí myslet na to, že servis či prodejnu nenajdete v každé vesnici.

Naštěstí jsem nikdy nemusel tlačit kolo daleko, vždy jsem si dokázal poradit s technickými potížemi, které nastaly.

Před 8 roky

Vodu jsem raději vždy kupoval, i když v Indii jsem občas neměl pocit, že kupuji originál zabalenou vodu. S sebou si vezu i 10 litrů vody, záleží na teplotě a podnebí.

Před 8 roky

Satelitní telefon je věc zajímavá, ale nesmírně nákladná na pořízení i provoz. Ale vezl jsem s sebou satelitní krabičku, která přes satelit dokázala oznámit moji polohu a v případě nouze byla schopna zavolat místní záchrannou službu.

Před 8 roky

Nejvíce jsem ujel 100 km, ale bylo to asi jen jednou. Jezdím obvykle 60-70 km za den. Pokud je možnost, raději volím lodě, ale na cestě do Sydney jsem pouze létal. A to dokonce poprvé v životě :-)

Před 8 roky

Je spousta zemí, kam bych se chtěl vrátit. Ale svět je tak veliký, že nevím, jestli to stačím :-)

Před 8 roky

V té době jsem měl za sebou tři lekce angličtiny a vystačil jsem si. Bolely mě ruce i nohy :-) Angličtinu jsem si doplnil až v Austrálii, kde jsem ji rok studoval.

Před 8 roky

A ambasádami jsem měl problém ve chvílích, kdy jsem sháněl víza do dalších zemí. Musím říct, že české ambasády, které jsem navštívil, pro mě vždy udělali první poslední.

Před 8 roky

A ambasádami jsem měl problém ve chvílích, kdy jsem sháněl víza do dalších zemí. Musím říct, že české ambasády, které jsem navštívil, pro mě vždy udělali první poslední.

Před 8 roky

O DROZDu jsem se dozvěděl až v Teheránu na české ambasádě od místní krásné velvyslankyně a bylo mi doporučeno tento systém využívat. Ale skutek utek´, do dneška nejsem ani zaregistrován.

Před 8 roky

Jsem sice známý mezi českou cykloturistickou menšinou, ale to neznamená, že by mě znali za hranicemi. V Indii jsem ale zažil pocit celebrity, kdy po vydání článku v místním Blesku mne druhý den lidé poznávali. Dodnes nemohu zapomenout na policistu, který mě zastavil a pozval na dva kokosy. A já jsem si na oplátku od něj vzal noviny s mojí fotkou.

Před 8 roky

Český holky a vdolky jsou opravdu nejlepší, ale k tomuto poznání se člověk musí procestovat :-)

Před 8 roky

Forrestovský doprovod jsem přímo neměl, ale v Nepálu jsem se asi týden předjížděl s Američanem, který také putoval na kole po Nepálu.

Před 8 roky

Vše ano. Potkal jsem spoustu skvělých lidí. Pro nás, křesťansky vychované lidi, je zvláštní, že většinou to byli muslimové. Např. v Íránu jsem 5 týdnů žil u rodiny, která se o mě starala jako o vlastního. Dodnes si píšeme přes FB. A takto udržuji kontakty s řadou dalších lidí např. z Ukrajiny, Austrálie, Indie...

Před 8 roky

V době, kdy jsem odjížděl (2013) mě byla každá česká pojišťovna ochotna pojistit pouze na 1 rok. Po roce není problém pojistku prodloužit. Problém vzniká nutností vlastního podpisu na smlouvě. Toto jsem vyřešit prostřednictvím svého pojišťovacího agenta, kterému jsem dal plnou moc.

Při pobytu v Austrálii jsem musel platit místní pojištění, české pojistky nepadají na váhu.

Před 8 roky

Organismus reaguje nejen na stravu, ale i každodenní zátěž. Nejsem typický sportovec, který by si hlídal životosprávu, jím a piju, to co je k dispozici v dané zemi.

Samozřejmě jsou země, kde jsou stravovací návyky zcela odlišné od evropských zemí. Na každodenní průjem si zvyknete po třech dnech. Opustí vás až po opuštění dané země.

Před 8 roky

Já bych na to šel trošku jinak. Nemohu říci, že by mne nějaká země nepříjemně překvapila. Ale během cesty jsem projel 3 země, které mě překvapily nejvíce.

První z nich je Írán s pohostinností místních lidí, další Srí Lanka se svojí přírodou a nakonec Indie. Svůj pocit z Indie však nedokážu pořádně vyjádřit, protože Indie je jinou planetou na této planetě.

Před 8 roky

O smutku jsem již hovořil, smutno bývá :-) Co se týče úrazů nebo jiných nepříjemností, vše záleží na konkrétní situaci. Člověk má silný pud sebezáchovy. Každá svízel se řeší jinak. Žádná pravidla neexistují, člověk musí nechat hlavu v klidu, nezmatkovat a začít rozumně jednat.

Před 8 roky

Na toto jsem již odpovídal v některém z předchozích dotazů. Opravdu to záleží na situaci.

Před 8 roky

Nejtěžší je prvotní rozhodnutí JDU DO TOHO, ZÍTRA RÁNO SE ZAČÍNÁM PŘIPRAVOVAT. Pak už to nějak jde :-)

Před 8 roky

Rok a půl života cesty do Sydney mne stálo 190 tisíc, vše lze vysledovat na transparentním účtu 2500409856/2010. Já do cesty vložil 150 tisíc Kč. Rád bych poděkoval drobným dárcům, kteří posílali své příspěvky během celé cesty. Tyto příspěvky se vyšplhaly do výše cca 50 tisíc Kč. Tímto vám všem strašně děkuji!

Před 8 roky

Děkuji.

Používám mezinárodní platební kartu, v každé zemi si v nejbližším bankomatu za hranicemi vyberu potřebnou hotovost. Ale je samozřejmě dobré mít zásobu dolarů a opatrně měnit u místních veksláků.

Dejte si pozor, pokud pojedete do Íránu, tam mezinárodní platební karty nefungují. Je potřeba mít dolarovou hotovost, EURa nikoho nezajímají.

Před 8 roky

Chtěl bych poděkovat kaznějovským pořadatelům přednášky za skvělé prostředí a catering :-) Bylo to úžasné.

Po třech letech jsem si našel práci v Čechách a začínám vydělávat na další etapu cesty. Odhaduji, že by to mohlo vyjít za 2 až 3 roky, ale možná vše bude jinak. Pokud to vyjde, vyrazím podle ročního období do Jižní, nebo Severní Ameriky.

Před 8 roky

Je to různé, záleží na terénu, počtu hospod a množství zajímavých lidí, které potkám. Přesný itinerář nemám, někdy ujedu 5 km, někdy 80. Cestu si užívám. Jediné, co mne omezuje, je délka víza. Musím být včas na hranicích.

90 % nocí strávím ve stanu. Občas si zaplatím ubytovnu nebo hotel, abych se vykoupal, vypral si prádlo, dobil techniku a pořádně se vyspal.

Před 8 roky

Nebojím. Ale musím přiznat, že je to díky tomu, že nesleduji pravidelně zpravodajství v českých médiích. Svět není tak špatný a zlý, jak nám říkají v televizi a novinách.

Před 8 roky

Svět je ta velikánský, že bych klidně jel znovu. Samozřejmě jinou cestou :-)

Před 8 roky

Co by mně zbývalo, než jít pěšky :-) V Nepálu jsem potkal poutníka, který šel z Malajsie do Anglie po svých. Tudíž vím, že se to dá :-)