Vyčištění toku Radbuzy od Domažlicka po Plzeň do února roku 2008 je cílem projektu Čistá Radbuza, který zahájilo devět obcí podél toku řeky. Stavbu kanalizací a čistíren za 885 milionů korun podpoří evropský Fond soudržnosti více než 660 miliony Kč. Zbývající náklady kryjí obce a 4,7 procenta dá ministerstvo životního prostředí. Řekl to předseda mikroregionu Radbuza Jaroslav Sýkora.
"Po jeho ukončení se sníží koncentrace fosforu v řece zhruba o 40 procent a výrazně také množství dusíku," uvedl. S nadsázkou dodal, že by měla mít voda na konci toku v Plzni vůni Českého lesa a stejné parametry jako u pramene Radbuzy v Rybníku na státních hranicích na Domažlicku.
V projektu, který zasahuje do tří okresů, jsou Dobřany, Chotěšov, Líně, Stod a Zbůch z Plzeňska a dále Holýšov, Poběžovice, Horšovský Týn a Bělá nad Radbuzou z Domažlicka. V rámci 16 staveb vznikne 62 kilometrů nových nebo opravených kanalizačních řadů, osm rekonstruovaných čistíren (Zbůch a Líně budou mít společnou), tři čerpací stanice a 2000 kanalizačních přípojek. Obce s více než 2000 obyvateli se tak s předstihem připraví na přísné normy EU pro vypouštění odpadních vod, platné od roku 2010.
"Umožní nám to další rozvoj bytové výstavby i podnikání," řekli starostové Bělé Libor Picka a Horšovského Týna Josef Holeček. Po ukončení staveb zvýší v regionu s 37.000 lidmi počet přípojek o 40 procent.
Obce si musejí vzít vyšší úvěry, než původně počítaly. Způsobily to kurzové rozdíly vzniklé posílením koruny. Od schválení dotace před bezmála dvěma lety posílila koruna vůči euru zhruba o 4,50 Kč. "Budeme muset vydat přes 80 milionů korun navíc," řekl Picka. Podle starostů má pomoci stát.
Náměstek Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman uvedl, že tyto náklady EU neuznává a zároveň zapochyboval o tom, že by nějaké peníze na kurzové rozdíly evropských dotací byly vyčleněny ve státním rozpočtu. To potvrdil také poslanec a krajský radní Vladislav Vilímec.
Mikroregion nyní uzavírá výběr úvěrující banky. "Příští týden nám předloží své nabídky. Rozhodneme velmi rychle," uvedl Sýkora.
Kromě kurzových rozdílů je dalším problémem projektu fakt, že SFŽP slíbil loni v dubnu obcím desetiprocentní dotaci, která poté klesla na 4,7 procenta, a obce by tak měly přijít zhruba o 45 milionů Kč. "Jednáme dále s ministerstvem o navýšení podílu," uvedl Sýkora a Valdman to potvrdil.
Stavby, které začaly ve všech městech najednou, startují kanalizacemi. "Všechna města budou teď rozkopaná. Chtěl bych požádat občany o toleranci," uvedl ředitel Staveb silnic a železnic Zdeněk Soukup.
Původně bylo do projektu Čistá Radbuza přihlášeno 35 měst a obcí. Postupně 26 radnic odstoupilo. Buď projektu nevěřily, nebo si sehnaly peníze jinde, anebo nesplňovaly podmínky Fondu soudržnosti. Řada obcí na toku řeky nemá minimálně 2000 obyvatel a přísné normy EU od roku 2010 se na ně nevztahují. Tyto obce ale podle Sýkory nevypouštějí do toku tak velký objem nečistot. Navíc jim podle Vilímce přispívá kraj a ministerstvo zemědělství a mohou také podle Valdmana získat peníze z nového operačního programu Životní prostředí, jehož parametry nyní připomínkuje ministerstvo.
Stavby kanalizací a čistíren jsou druhou největší novodobou ekologickou investicí v Plzeňském kraji. V polovině září začalo v Plzni budování šesti vodovodů a kanalizací za 1,7 miliardy korun. EU dá na stavby 1,2 miliardy Kč. Příští týden začínají v Klatovech podobnou akci Čisté město, která skončí v květnu 2008. Na stavbu a obnovu kanalizace, vodovodů a silnic za 627 milionů korun, EU vydá 225 milionů Kč. Dalších 11 obcí z Plzeňska má připravenou žádost o 1,5 miliardy korun evropských peněz na podobný projekt Čistá Berounka I a II. Evropská komise by měla projekt schvalovat v únoru 2007. Náklady staveb v letech 2008 až 2010 se odhadují na 1,8 miliardy Kč.
