Obojživelníci patří mezi nejpozoruhodnější obratlovce vůbec. Jak již název napovídá – žijí dvojí způsob života – ve vodě i na souši.
Ve většině případů přicházejí na svět jako vodní živočichové a později po složité proměně se z nich v dospělosti stávají suchozemští živočichové. Největší a nejznámější skupinou obojživelníků jsou žáby, které jsou nejvíce postiženy civilizačními vlivy okolní společnosti. Zejména v posledních letech se snižuje jejich počet i druhové zastoupení. Tito živočichové jsou však nedílnou součástí naší přírody a právem do ní patří. Negativních vlivů, které ovlivňují jejich populace je hodně. Mezi nejdůležitější patří likvidace životního prostředí a prostředí vhodného k rozmnožování. Po celém území postupně mizí malé vodní plochy, tůňky v polích a lesích jsou často silně znečištěné černými skládkami. Dalším velice důležitým faktorem ovlivňující početnost obojživelníků je jarní tah k místům rozmnožování. Každoročně, když nastanou příhodné podmínky / zvýší se okolní teplota / opouštějí žáby své úkryty a míří k vodním plochám, kde dochází k páření. Vede je zrak a čich, ale vábí je i skřehotání ostatních jedinců, který vzniká vibrací hlasivek. Hlasy jednotlivých druhů se stejně jako u ptáků od sebe odlišují a je možné je navzájem identifikovat.
Právě v těchto dnech jsou opakovaně voláni pracovníci záchranných stanic živočichů sdružené v Národní síti stanic pro handicapované živočichy / kontakty na tato zařízení najdete na http://csop.cz / k případům, kdy jsou silničním provozem ohrožovány populace migrujících žab. Jejich tahové cesty jsou totiž často přetínány frekventovanými komunikacemi. Jarní migrace žab jsou pro tyto obojživelníky největším nebezpečím, neboť probíhají v poměrně krátkém časovém úseku a velmi masově. Na silnicích tak každoročně hynou desítky až stovky žab, což má pro další vývoj populace velký význam. Zvlášť v případech, kdy ztráty dosáhnou přes 25 % populace, není již schopna se s tím vyrovnat a dochází k úbytku.
Právě proto bychom chtěli apelovat na řidiče, kteří projíždějí těmito úseky, aby zde projížděli se zvýšenou opatrností a snažili se obojživelníkům vyhnout, samozřejmě se zřetelem na svoji vlastní bezpečnost. Sami ochránci přírody či kdokoli další se může snažit „ amatérsky „ , ale účinně pomoci. Třeba tím, že upozorní ochránce přírody nebo samostatně bude přenášet jednotlivé jedince na druhou stranu vozovky. Tímto opatřením, které je velice náročné na čas lze zachránit až 90 % populace, což jistě není zanedbatelné. Další opatření, které je dobré konzultovat s ochránci přírody, může být směřováno na zhotovení záchytných plotů v kombinaci s padajícími pastmi umožňující odchyt živých jedinců. Tato nákladnější metoda však již vyžaduje i předchozí mapování tahových cest a spolupráci většího týmu lidí.
V každém případě, pokud se budou teploty vzduchu pohybovat v rozmezí 10 až 20 ti stupňů lze očekávat, že tah obojživelníků, do kterých patří i ocasatí mloci a čolci, dosáhne největší intenzity velice brzy.
