Bylo to ve středu (16.3. 2011) večer krátce po dvacáté hodině a prvním jarním deštíku. Šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň se vracel z Chrástu do Plzně, když si na silnici všiml pomalu lezoucí žáby. "Přišla mi ještě taková trochu ztuhlá, neskákala, ale jen tak krok sun krok přecházela silnici," líčí Makoň.
Ihned proto zastavil, aby ji chytil a bezpečně přenesl na druhou stranu vozovky. V tomto úseku komunikace není sice silniční provoz tak hustý, ale každou třetí až pátou minutu, tady nějaké auto projede, což je pro žáby poměrně velkým nebezpečím. "Proto jsem kromě tří živých ropuch nalezl na silnici i osm žab placatých (mrtvých)." dodává.
Ropuchy jsou jedny z prvních, které se poměrně brzy probouzejí ze zimního spánku, vylézají ze svých úkrytů a vydávají se hledat vhodnou louži k rozmnožování. Právě jarní obleva jim svou vodnatostí přeje, a tak se většinou vracejí až několik desítek metrů na místa, kde se pravidelně rozmnožují. Ve svých rodných loužích pak tráví jarní i letní měsíce, zakládají rodiny, kladou vajíčka a tím přirozeně posilují svoji populaci.
Bohužel většina těchto míst je od zimovišť (míst, kde zase zvířata zimují a tráví podzim a zimu) oddělena a protnuta nějakou cestou či silniční komunikací. Zde pak několik desítek či stovek jedinců končí svou pravidelnou migraci pod koly projíždějících automobilů.
Přitom obojživelníci (žáby, čolci, mloci) byli úplně první tvorové, kteří vylezli z vody na souš a začali bydlet část života i na suchu. "S trochou nadsázky lze říci, že právě žáby jsou vlastně takoví naši pra, pra, pra, prapředci. Nebo přesněji tvorové, kteří začali dýchat atmosférický vzduch mimo vodní hladinu, z nichž se vyvinuli plazi, ptáci, savci a taky lidé. Proto za největší paradox považuji skutečnost, že právě obojživelníci jsou jednou z nejohroženějších a nejzranitelnějších skupin volně žijících živočichů," konstatuje Makoň.
Přičemž podle něj jejich největším nepřítelem není čáp a užovka, jak by se mohlo mnohým zdát, ale právě člověk se svou bezohledností, stavební činností a rozpínavostí. "Tak například, likvidace krajiny, zavážení tůněk a důležitých míst k jejich rozmnožování, ničení zimovišť, rozsáhlé zemní práce, terénní úpravy, silniční komunikace bez žabích podchodů křižující přirozené migrační cesty, bezohledná jízda autem, sterilní přehnaně chemicky ošetřované zahrady, terasy a trávníky, elektrické i benzínové sekačky, chlorované bazény, otevřené šachty a další a další problémy," uvádí ochranář.
