K ohroženým mláďatům kalouse ušatého, sovy s rozpětím křídel až 90 centimetrů, vyjížděli v posledních dnech záchranáři z Plzeňska. Přichází druhá vlna, kdy ptáci vyvádějí svá mláďata. Ještě než jsou sovičky schopny létat, vylézají z hnízda, protože je jim těsné. Tak se stává, že se cyklisté i řidiči na silnicích vyhýbají mláděti obalenému prachovému peří, s oranžovýma očima a náznaky oušek na hlavě v podobě malých bulek. V případě ohrožení roztahují křídla a klapou silným zobákem.
"Kalousové si nestaví vlastní hnízda, vejce snášejí do opuštěných po strakách, sojkách, holubech a ty bývají rodinkám sov i o šesti mláďatech těsná. Proto se už po prvním týdnu malé sovičky rozlézají po větvích, někdy zůstávají na zemi a dostanou se až na silnice," řekl Karel Makoň z plzeňské Záchranné stanice ptactva, kde se nyní starají o čtyři mláďata a nalezence připravují na vypuštění.
Okroužkují a vypustí je takzvaným volným letem. "Někdy se pro ně podaří najít v přírodě adoptivní rodinu, ale v těchto případech nám zůstali na stanici," dodal. Jedno z mláďat, s poškozeným křídlem, které už nikdy nevzlétne, přesto u adoptivní rodiny skončí. Voliéru pro něj na vlastní zahradě nechá postavit rodina bývalého plzeňského primátora Miroslava Kalouse.
"Kalous ušatý je jedna z našich běžných sov. Typické je, že nehouká, ale pronikavě piští. K hnízdění vyhledává lesní remízky, parky. V Plzni například Bolevecké rybníky nebo Špitálský les," dodal záchranář. Sovy, z nichž je vždy samička větší než sameček, loví hlavně drobné obratlovce i menší spící ptáky.
Mláďata rozlezlá z hnízda si ptačí rodiče přivolávají zpět pískotem a dokrmují je. Už od třetího a čtvrtého týdne kalousové poletují na kratší vzdálenosti. "Sovy začínají hnízdit poměrně brzy, první vlna vyvádění mláďat byla od března do května, nyní nastoupila druhá," dodal Makoň. Obvykle mají pět až šest vajec, sedí na nich 27 až 28 dnů.
