Rokycanská organizace Českého svazu ochránců přírody je známá svými nejrůznějšími aktivitami. Mezi ty stěžejní patří záchrana zraněných, nemocných a jinak handicapovaných živočichů. Zhruba polovina přijatých zvířecích pacientů se podaří zachránit a vrátit zpět do volné přírody.
A právě jedním z nich je poštolka obecná, která byla na konci července nalezena zcela vysláblá nedaleko Tmaně na Berounsku. Díky včasnému zásahu a následné péči zvířecích záchranářů se jí podařilo zachránit a minulý týden i vypustit zpět do volné přírody. Stalo se tak z důvodu dostatku potravy, která se nyní v přírodě vyskytuje. Vždyť poštolky jsou jedni z nejužitečnějších opeřenců u nás. Patří do skupiny sokolovitých dravců s rozpětím asi 75 centimetrů. Často pátrají po kořisti ve svém typickém třepotavém letu, aby posléze zaútočily střemhlavým letem k zemi a uchvátily hraboše. Sameček má šedou hlavu, výrazný černý vous a na konci šedého ocasu je černý, bíle lemovaný pruh. Hlava i ocas samice jsou hnědé. Ozývají se pronikavým daleko slyšitelným „ kliklikli „ a patří k nejhojnějším sokolům střední Evropy. Poštolky jsou velice krásní a inteligentní dravci. Poměrně často však hynou na sloupech vysokého napětí, zvláště pak neobratná mláďata, která využívají sloupy pro svůj odpočinek. Takto zraněné poštolky, které můžeme vidět v záchranných stanicích jsou odsouzeny k trvalému žití v lidské péči. Nicméně jim to mnohdy nebrání k rozmnožování. "I rokycanská záchranná stanice každoročně odchovávala od trvale poškozeného páru poštolek mláďata, které posléze vracela do přírody metodou volného letu. Tato metoda patří k uznávaným metodám právě při návratu mláďat dravců do přírody," líčí rokycanský ochránce přírody Pavel Moulis.
