Oslavu třiceti let práce s přírodou oslaví 28. dubna Sokolovna Rokycany. Připraven je (od 17 hodin) koncert skupiny Ahasver´s, prezentace činnosti rokycanských ochranářů, doprovodný program, občerstvení a na závěr taneční zábava se skupinou Bílá pěna.
Český svaz ochránců přírody je jednou z největších nevládních organizací v České republice sdružující zájemce o ochranu přírody a trvale udržitelný rozvoj. Od svého vzniku v roce 1979 se zaměřuje především na dobrovolnou práci pro přírodu. V jeho řadách lze nalézt vynikající odborníky, vědce, profesionální i amatérské ochránce přírody, ale především lidi, kterým není lhostejné prostředí ve kterém žijí a kteří jsou odhodláni pro jeho zlepšení přiložit ruku k dílu a obětovat i část svého drahocenného času. V současné době má zhruba sedm a půl tisíce členů sdružených ve více než třista třiceti základních organizacích po celé České republice. Jedna z nich pracuje v Rokycanech již třicet let. A právě nyní si připomíná svůj vznik.
Začátky Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech nebyly jednoduché. Přesto se 7. dubna 1982 podařilo v budově muzea ustavit za podpory 18 členů první výbor. V něm usedl jako předseda ing. Kamil Matoušek, hospodářem byl zvolen p. Ivan Soják, jednatelkou p. Božena Bošinová a členkou výboru p. Marie Pohnánová. S touto volbou je potřeba ještě připomenout úlohu p. Vladislava Habětína p. Zdeňka Svejkovského, kteří se významně zasloužili o vznik organizace, která se začala zabývat ochranou přírody a zachování krajinného rázu na Rokycansku. Připomenuta byla i úloha celosvazového časopisu Naší přírodou.
V souvislosti s chodem organizace jsou spojena i další jména – p. Miroslav Rodr se stává revizorem a p. Svatava Majerová členkou výboru. Pozvolna vznikají první plány akcí, rozvíjí se schůzovní činnost. Do organizace postupně přicházejí další zájemci o ochranu přírody. Hodnotí se již dosažené první výsledky – sázecí a úklidové akce, propagace činnosti a čištění studánek. Útočištěm rokycanských ochránců přírody se stává místní muzeum. Již koncem roku 1982 probíhají další volby. Do funkce Okresního výboru ČSOP Rokycany je zvolen ing. Kamil Matoušek za odstupujícího p. Zdeňka Svejkovského a předsedkyní ZO se stává p. Marie Humlová. Jejím zvolením se začíná rozvíjet přednášková činnost doplňovaná akcemi v terénu. I nadále se rozvíjí spolupráce s muzeem i místními novinami. V roce 1983 přicházejí do organizace mladí lidé se zájmem nejen o praktickou činnost v přírodě, ale i nové formy činnosti a propagaci aktivit. Stav členské základny se drží v rozmezí 30 až 40 lidí, z nichž někteří se aktivně zapojují do odbornějších programů ČSOP /např. akce lyska, sčítání kání/.
Díky nárůstu členské základny postupně začínají vznikat odborné sekce /všeobecná, zoologická a botanická/. V roce 1989 se předsedou organizace stává p. Pavel Moulis, ruší se práce v sekcích, plánují se tématické zájezdy. Do činnosti organizace jsou vpravovány nové prvky propagující ochranu přírody /např. Dny ochrany přírody/. Z důvodu změny režimu nastává odliv členů. V roce 1990 vzniká záchranná stanice živočichů v Rokycanech, s posledními členy začíná nová éra organizace a její postupné budování.
Rok 1990 byl pro činnost rokycanské organizace velkým předělem. Po odlivu většiny členské základny začíná výbor ve složení: Pavel Moulis, Jaroslav Nesnídal, Olga Matějková, ing. Zdeněk Veselý budovat novou, moderní organizaci. V plánu akcí se mj. objevují přírodovědné vycházky, soustředění a také první ochranářský ples. Pozornost je též věnována propagační a publikační činnosti. Probíhá intenzivní nábor nových členů, činnost se postupně rozděluje do čtyř základních programů:
- záchranná stanice živočichů
/odchyt, ošetření, léčba a vypouštění živočichů či jejich záchranné transfery .../
Záchranná stanice živočichů pracuje od roku 1990. Od této doby bylo v tomto zařízení přijato a léčeno více než 4500 živočichů. Hlavním cílem a posláním stanice je záchrana a léčení poraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů a jejich příprava na návrat do volné přírody, péče o opuštěná mláďata, záchranné přenosy živočichů z míst jejich bezprostředního ohrožení, v zimních měsících péče o hibernující živočichy – především ježky a netopýry, vyprošťování vrubozobých ptáků ze zamrzající vodní plochy, hospitalizace v zimě vyčerpaných živočichů především vinou nedostatku přirozené potravy, mapování živočichů v přírodě pro možnost adopce, záchranné chovy v případě vzácných živočichů, sestavování párů z handicapovaných jedinců pro jejich rozmnožování v zajetí, vyhledávání příčin zranění živočichů v přírodě a jejich odstraňování, výchovná, vzdělávací a poradenská činnost v oblasti ochrany volně žijících živočichů. Zdejší záchranná stanice je zakládajícím členem Národní sítě záchranných stanic, přičemž garantuje záchranu zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů na území pověřených měst: Beroun, Hořovice a Rokycany. Tyto, ale i ostatní města a obce včetně Plzeňského a Středočeského kraje významně finančně podporují činnost zvířecího záchranného centra.
- programy ochrany biodiverzity
/monitoring nejrůznějších živočišných druhů …/
organizace se v minulosti několik let systematicky věnovala i několika odborným programům v rámci ochrany biodiverzity. Patřil mezi ně monitoring a reintrodukce sovy pálené, mapování čápa bílého, ledňáčka říčního a skorce vodního. Specifickým programem bylo zvyšování hnízdních možností u drobných pěvců v lesích na lokalitě Zvoníčkovna nedaleko Rokycan, kde je umístěno přes 1000 ptačích budek. Zde bylo zároveň dlouhodobě prováděno mapování dravců a sov. V současné době se organizace programy ochrany biodiverzity nezabývá.
- provoz akreditovaného ekocentra
/zájezdy, vycházky, přednášky, popularizace činnosti …/
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta zaujímá v činnosti rokycanské organizace významné místo. Uvědomujeme si, že bez změny smýšlení a chování lidí lze jen těžko očekávat zlepšení stavu našeho životního prostředí a zachování cenných přírodních zdrojů. Proto směřujeme značnou část svého úsilí do oblasti vzdělávání, výchovy a osvěty, aby z této investice do budoucnosti měly užitek následující generace i příroda samotná. Ve své práci se zaměřujeme především na nejmladší generaci, a to v době školní výuky i v rámci jejich volného času. K naplňování této činnosti nám slouží ekologické výukové programy pro školy, akce pro neorganizovanou mládež i veřejnost, provoz knihovny a videotéky či rozsáhlá publikační a propagační činnost.
- vedení přírodovědného oddílu pro děti a mládež
/schůzky, víkendovky, přírodovědná soustředění …/
Důležitou činností organizace je i práce s dětmi a mládeží. Pravidelné schůzky probíhají buď v útulné klubovně nebo venku. Zpravidla dvakrát v měsíci jsou pořádány společné vycházky do terénu, které jsou zaměřeny na jednotlivé zájmové obory, které jsou nejprve probírány teoreticky. V jarním a podzimním období jsou pořádány expedice zaměřené na určité téma, které jsou ověřením získaných teoretických znalostí. V letním období jsou pořádány pro děti zajímavé zájezdy do atraktivních míst, např. zoologických zahrad, kde se děti učí poznávat i exotické druhy živočichů. V rámci činnosti přírodovědného oddílu a navázané spolupráce s myslivci jsou v jarním období organizovány brigády na pomoc přírodě. Vrcholem celoroční činnosti mladých ochránců přírody sdružených pod naší organizací je desetidenní přírodovědné soustředění v Hlohovicích. Zde se mladí ochranáři seznamují s prací v terénu a je tu možnost i aktivního odpočinku a utužení kolektivu. V posledních letech má organizace kolem stovky dospělých a stejného počtu dětských členů. Ty jsou vychovávány pod vedením Olgy Matějkové a Heleny Spálenkové v Rokycanech, Věry Surmajové v Plzni a Rudolfa Hrdličky v okolí Stoda na jižním Plzeňsku k lepšímu chápání přírody.
"Na mnohých akcích určených široké veřejnosti se neobejdeme bez spolupráce s místní samosprávou a dalšími organizacemi či jednotlivci, kteří nám ochotně pomáhají. Bez nich by jen těžko vznikaly akce, které přitahují nejen vlastní členy, ale i veřejnost z dalekého okolí. Přínosná je jistě i skutečnost, že se naše organizace nezaměřuje jen na určitý přírodovědný okruh či skupinu lidí, ale snaží se přírodu zkoumat jako celek. Tím se vysvětluje i navázaná spolupráce s myslivci či sokolníky, tedy podobně zaměřenými organizacemi," vysvětluje šéf organizace Pavel Moulis.
Uplynulých 30 let činnosti naší organizace, které si v těchto dnech připomínáme, bylo podle Moulise nesmírně náročných. V organizaci se postupně vystřídalo několik stovek členů z nich se postupně i díky změně politického uspořádání vykrystalizovala skupinka nadšenců, kteří jsou zárukou, že činnost organizace bude pokračovat i nadále. "Máte-li pocit, že i Vy chcete pomoci, rádi Vás v našich řadách přivítáme," dodává Moulis.
