Poprvé v historii se na konci října uskutečnila v Pičíně ve středních Čechách akce věnovaná dravým ptákům. Do malebné obce Pičín nedaleko známé Dobříše se sjela desítka držitelů dravých ptáků, aby si nejen vyměnili své zkušenosti s chovem či výcvikem, ale zároveň představili jednotlivé dravce veřejnosti. Tu tvořili nejen zájemci o dravé ptáky, ale i myslivci sdružení v Mysliveckém sdružení Pičín na jejichž pozvání se tato akce propagující nejen dravé ptáky, ale i sokolnictví uskutečnila. Velkou část obdivovatelů dravých ptáků tvořily děti, kteří si mohli dravce nejen prohlédnout, ale i vzít na ruku či se s nimi vyfotit.
Akce, jejíž pořadatelem byli nejen myslivci, sokolníci, ale i rokycanští ochránci přírody začala úderem půl jedenácté představením jednotlivých dravců z úst Heleny Spálenkové. Zájemci si tak velice zblízka mohli prohlédnout sovu pálenou, poštolku obecnou, káni lesní, starého či mladého sokola stěhovavého, samce či samici raroha velkého i jejich křížence. Celá prezentace trvala necelou hodinku, přičemž její součástí bylo nejen zodpovězení všetečných otázek, ale i nabídka propagačních materiálů zaměřených nejen na dravé ptáky, ale i jejich ochranu. Poté se početná skupinka přesunula do útulného areálu soukromé brokové střelnice pana Procházky, kde bylo připraveno kvalitní občerstvení. Zde probíhají nejen střelecké závody v brokové střelbě, ale občas zde najdou azyl i myslivci z MS Pičín hospodařící na 1240 hektarech. "Honitba je to velice pěkná, neboť se zde vyskytuje nejen zvěř srnčí, černá, vysoká, ale i dančí a občas zde myslivci potkají i jelence, jehož chov je realizován na výše zmiňované Dobříši. Zvěř drobná je zde zastoupena koroptví polní, bažantem obecným a kachnou divokou, přičemž se zde místní myslivci věnují i polodivokému chovu kachen, čímž populace nejen prosperuje, ale mírně se i zvyšuje. Bohužel i zde dělá problém norek americký, což je v podstatě celorepublikovou záležitostí zasluhující rychlé řešení," říká šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
I odpolední program probíhal v přátelském duchu, přičemž byly předvedeny letové ukázky nejrůznějších druhů dravců, což sklidilo u přihlížejících velký ohlas. I přesto, že nešlo o tradiční sokolnickou akci, sokolnictví zde bylo pochopitelně představeno, neboť se jedná nejen o zvláštní způsob lovu, ale i lov dob dávno minulých. Vzhledem k tomu, že se jednalo o myslivecko-sokolnicko-ochranářskou akci nemohla nepadnout otázka jak se sokolníkem stát. "Takže pro zájemce připomínáme, že podmínkou členství v Klubu sokolníků, který vznikl v roce 1967, je dosažení věku 18 let, členství v ČMMJ a úspěšně složené sokolnické zkoušky. Zájemci o členství se na náročné zkoušky připravují pod vedením zkušených sokolníků. Používání loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti, jejich držení a chov pak orgány ochrany přírody." Pro sokolnictví se v současné době nejčastěji využívají – sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní, káně Harrisova a jestřáb lesní. Bližší informace o sokolnictví lze nalézt i na www.sokolnictvi.net.
