Skupinky cizinců pytlačí a porybní se je bojí kontrolovat. Problémem je hlavně to, že pytláci hlavně ukrajinské a také polské národnosti pytlačí v rybnících a řekách v katastru Plzně a porybní s tím moc nenadělají. Tvrdí totiž, že zatímco oni chodí na kontroly sami, pytláci jsou ve skupinkách a tudíž v přesile. Kontroloři říkají, že někdy jde doslova o život. Malé pytlačící kluky prý může člověk seřvat, na partu Ukrajinců si ale rybář nebo stráž nemůže nic dovolit. A než rybářská stráž zavolá policii, cizinci zmizí. Zbyde po nich jen spousta nepořádku, například saturny a pytlačky namotané na stromech, u řeky v Křimicích dokonce jednou nechali při rychlém úprku i gril.
Pytláci jsou podle kontrolorů všude. Například v už zmiňovaných Křimicích, na přehradě v Českém údolí nebo na Hracholuskách. Oblíbeným místem je i rybník v Malesicích. Největší škody pytláci dělají na chovných rybnících. Rybářský svaz totiž musí ryby dokupovat. Na všem jsou pak také samozřejmě biti poctiví rybáři s povolenkami.
Rybářský lístek na rok stojí sto korun, členské příspěvky Českému rybářskému svazu ročně vyjdou na tři stovky. Povolenka v kraji stojí pro mimopstruhové pásmo 750 korun a pro pstruhové 800 korun. Tyto výdaje tedy pytlák ušetří, dost při tom ale riskuje, protože s porybnými občas mohou do akcí vyrazit i policisté. A pytláctví může být kvalifikováno i jako trestný čin, za který hrozí až dva roky vězení.
