Holčičí mládě makaka lvího pokřtil včera v plzeňské zoo písničkář Jaroslav Samson Lenk. Černé opičce s nádhernou stříbrnou hřívou dal jméno Lenka. Od Lenka ani lepší jméno být nemůže, řekl novinářům hudebník, který má opice rád. Hlavně proto, že jsou to primáti, dodal Lenk, zpěvák z nedalekého Starého Plzence.
Vousatá opice se štětičkou na konci ocasu se v zoo narodila 30. března. Jako příslušnice druhu makak lví je nejhezčí a nejvzácnější z makaků. Postaru se nazývá wanderu, někdy opice vousatá. "Makaků je asi 12 druhů, jsou většinou hnědí, pouze wanderu je černý s charakteristickou stříbrnou hřívou," řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Půjde-li vše dobře, doroste Samsonova kmotřenka do velikosti až 61 centimetrů a hmotnosti 15 kilogramů.
První samec Mak se do plzeňské zoo dostal v roce 1981 z Liberce. Sehnat nepříbuznou samici bylo v tehdejších podmínkách takřka nemožné. V roce 1992 se k němu přistěhovaly dvě různé partnerky, ale protože mu bylo už 18 let, nepodařilo se opičí rodinu založit, dodal mluvčí.
Po Makově úhynu dovezla zoo během dvou let šest nových "wanderáků". Makakové se ale ve starém pavilonu opic neshodli. Vytvořili dvojice a trojice, ne velkou rodinu. "Proto byly samice Indra a Kotura poslány zpět do ciziny. Vznikly dva páry Hubert a Eva a Bruno a Mirunka. První mládě - Viki, přišlo na svět v roce 1996. Unikátního věku 30 let se dožil samec Hubert. Současnou rodinu "vousatců" tvoří nový samec Wuppi, Mirunka, Vikina a její tři mláďata - Josefína, Batul a nyní nově Lenka.
Mládě, většinou jedno, se opičím samičkám rodí po 165 dnech březosti. Samice, které dospívají v pěti letech, o ně pečuje dva roky. Hlavní potravou makaků jsou plody, listí, ořechy i hmyz a drobní obratlovci. Sympatické opičky obývají pralesy jihozápadní Indie. Žijí v malých skupinách s přísnou hierarchií. V přírodě jich je méně než 1000 kusů. Počty vousáčů rapidně klesají. V roce 1994 již v zajetí žilo 567.
