Cenné historické dokumenty, fotografie, vzpomínky pamětníků i předměty získalo během uplynulého roku Občanské sdružení Památník Hartmanice, které v šumavském městečku zachránilo a opravilo zchátralou synagogu z roku 1883. Před rokem se tam otevřela expozice o soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Chvíli trvalo, než se sdružení podařilo zejména u německých pamětníků překonat počáteční obavy z neobjektivity a získat si důvěru. V poslední době ale sami pamětníci přicházejí, pátrají, přivádějí své známé a přinášejí materiály, řekla dnes ČTK kurátorka expozice Tereza Brůchová.
"Jako fungující živý organizmus ta synagoga dál přitahuje lidi, kteří nám na základě toho, jak je výstava zpracovaná, dodávají další informace a fotografie," uvedla. Hlavně původní němečtí obyvatelé oblasti nebo jejich příbuzní podle ní přistupovali zpočátku k výstavě obezřetně a váhali se zapůjčením materiálů. Teprve když se přesvědčili, že expozice nepodsouvá názory, ale nestranně vypráví prostřednictvím jednotlivých lidských příběhů i příběh dávného soužití tří národností na malém prostoru, změnili názor. "Dostaly se k nám pětisvazkové kroniky, ukázky staniolu z hartmanické fabriky, přihlásil se nám pán, který se narodil v dnes již neexistující osadě Frauenthal," vyjmenovala Brůchová.
Za nejcenější považuje až detektivní pátrání a navázání kontaktů s Walterem Blochem, pravnukem zakladatele významné hartmanické židovské firmy vyrábějící od poloviny 19. století do roku 1938 zrcadla, stanioly, uzávěry lahví a podobně. Díky potomkovi továrníka by mělo sdružení získat do synagogy starou účetní knihu z roku 1934 psanou německy a hebrejsky. "I z ní je patrné, že továrník Bloch dával v regionu práci mnoha lidem, bez rozdílu národnosti nebo jejich vyznání," řekla kurátorka. Sdružení dostalo materiály také od muže, který musel opustit Šumavu jako desetiletý. Jeho rodná obec Frauenthal zanikla, stejně jako řada jiných ve vojenském újezdu. "Jeho tatínek byl dříve hajným, pamatoval si neuvěřitelně zajímavé detaily, poskytl i fotodokumentaci," řekla Brůchová.
Expozice, byť je v židovské synagoze, se nevěnuje jen Židům, ale společnému životu všech národností v příhraničí. Situaci mapuje na lidských příbězích plných hmatatelných detailů. "Ke každému detailu je přilepen nějaký příběh o soužití a o tom, že to fungovalo," dodala kurátorka.
Soužití Čechů, Němců a Židů nejen na Šumavě a v Českém lese se věnuje také konference, která dnes v synagoze začala. Vyvrcholil tak výzkumný projekt o spolužití těchto národností v 18. a 19. století. Více než dvě desítky přednášejících a kolem 70 účastníků konference se budou zabývat historií i různými projekty, které se této problematice v Čechách i Německu věnují. Konference se koná na počest prvního výročí znovuotevření synagogy, řekl předseda sdružení Památník Hartmanice Michal Klíma. "Rádi bychom pokračovali v nějakém dalším zkoumání, budeme dál shánět peníze. Rádi bychom, kdyby například při synagoze vznikl archiv, aby sem mohli jezdit studenti a badatelé hledat informace," dodal.
