O výročí spuštění se turbíny elektrárny Vydra konečně točí naplno. Dosud spíše jen paběrkovaly kvůli stavu, který personál nazývá „moc sněhu, málo vody.“ Minimální odtávání a srážky vedly k tomu, že výroba malých vodních elektráren klesla oproti minulému čtvrtletí na pouhých 52%.
Vedoucí Vydry Jiří Kysilka v tom ale problém nevidí: „sníh dolů někdy musí a tak to hravě doženeme.“ Samotné oslavenkyni klesla výroba ještě více než v průměru. Z loňských 9 658 MWh se propadla na 4196 MWh.
Celkově „zelené zdroje Skupiny ČEZ v regionu za první čtvrtletí vyrobily 20 000 MWh (v roce 2008 – 26 800 MWh). Dobrou zprávou jsou výsledky ve spoluspalování biomasy (tentokrát ze 100% dřevní štěpka) v elektrárně Tisová, do sítě putovalo 11892 MWh elektřiny oproti loňským 11 247.
V pondělí tomu bylo přesně sedmdesát let, kdy zahájila výrobu nejvýznamnější malá vodní elektrárna našeho regionu. V roce 1939 byla životně důležitým zdrojem elektřiny pro celý region a kvůli ní proběhla složitá diplomatická jednání, díky nimž ze Sudet putovala do zásuvek našich předků tolik potřebná energie.
„Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje provozuje řadu historických objektů, snažíme se o ně pečovat nejen jako o výrobní nástroje. Uvědomujeme si, o jak cenné památky jde. Krom toho se je snažíme i zpřístupnit veřejnosti. Vedle hlavního informačního střediska na Hučáku patří Vydra k našim nejvyhlédávanějším turistickým cílům. Ať se jí daří nejméně dalších sedmdesát let,“ popřál jubilantce generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák.
Elektrárna Vydra zpočátku fungovala jako průtočná, později i jako akumulační. Je velmi zajímavou ukázkou, jak lze i v moderní době upotřebit již nevyužívaná díla předků. Díky invenci Karla Koska se tak využila voda z Vchynicko-Tetovského kanálu, který po úpadku plavení dříví do Prahy ztratil původní funkci.
