Na tvrdý odpor narazil záměr vlády začít s průzkumem pro vybudování úložiště vyhořelého jaderného odpadu u Pačejova na Klatovsku. Tato lokalita je mezi šesti v celé republice určenými pro další zkoumání. Obyvatelé Pačejovska jsou ale zásadně proti, zakládají občanská sdružení a píší petice.
Jasně se o tom přesvědčil ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Duda a jeho lidé na čtvrtečním setkání s veřejností v Horažďovicích. Skoro tři stovky obyvatel daly najevo jasný nesouhlas se záměrem státu, že by hlubinné úložiště mohlo vzniknout poblíž Pačejova. Často jejich slova provázely i emoce.
Pačejovsko je mezi šesti lokalitami určenými pro další zkoumání vhodnosti umístění úložiště. Jak nám řekl ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Vítězslav Duda, podle zadaných kritérií se lokalita jeví jako vhodná a proto by mělo dojít k jejímu dalšímu prozkoumání. Do roku 2006 chce vláda vybrat jednu hlavní a jednu záložní lokalitu.
Už před deseti lety se o okolí Pačejova uvažovalo jako o meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Stejně jako teď i tehdy byly dotčené obce proti. Starosta Horažďovic Václav Trčka uvedl, že jak městská rada tak zastupitelstvo přijaly odmítavá stanoviska vůči úmístění skladu paliva. Stejně postupují i další okolní obce.
Odpor obyvatel Horažďovicka vyústil v založení občanského sdružení Jaderný odpad – děkujeme nechceme. To především zpochybňuje tvrzení správy úložišť o bezpečnosti celého projektu. Jak říká člen sdružení Vít Matějka, lidstvo už kolikrát povovalo problémy za vyřešené a zvládnuté a nakonec to byl omyl. Jako příklad uvedl Titanic, který měl být nepotopitelný a pak skončil na mořském dně.
Garanci absolutní bezpečnosti není schopna dát ani správa úložišť. Vyhořelý jaderný odpad z Dukovan a Temelína by měl přestat být nebezpečný až po sto tisíci letech. Podle ředitele Správy úložišť Dudy bude bezpečnost zajištěna několika stupněmi ochrany a vše se bude dvacet let testovat v podzemní laboratoři.
Lidé mají také strach z poměrně vysoké kapacity úložiště. Podle Matějky je tu obava, že by u nás mohlo končit i vyhořelé jaderné palivo z okolních států. Zákony to zatím zakazují.
Už jen debaty o možném umístění úložiště u Pačejova se negativně podepsaly na trhu s nemovitostmi. Už došlo na případy, kdy zájemci o koupi od záměru odstoupili. Podle realitní makléřky Jiřiny Müllerové se dá očekávat, že ceny půjdou dolů a některé nemovitosti se stanou i zcela neprodejné.
Na setkání zazněla i kritika státu proč začal vyrábět elektřinu v atomových elektrárnách, když skoro celý svět neví jak zlikvidovat ještě nebezpečnější odpad. Navíc 40 procent elektřiny vyvážíme přičemž 30 procent vyrobíme právě z atomu.
Lidé nevěří ani tomu, že by stavba úložiště vyšla jen na 50 miliard korun. Na atomovém účtu státu jsou tři miliardy a každý rok přibude jen jedna. Mluví se o více než 100 miliardách. Na tvrdý odpor veřejnosti správa úložišť narazila ve všech šesti vytipovaných oblastech. Ředitel Duda řekl, že o tom vládu informoval a je teď na ní jak rozhodne co bude dál. Pokud dá pokyn k průzkumům vybraných lokalit dojde na něj.
Záležitost by podle všeho měla být řešena mezinárodně. Tvrdé kritiky se dočkali i poslanci a senátoři za oblast, kteří na setkání vůbec nepřijeli stejně jako nedorazil nikdo z Krajského úřadu. Lidé ze všech šesti oblastí zvažují, že v lednu nebo únoru uspořádají demonstraci v Praze před Úřadem vlády.
