Klesající stavy žáků na základních školách (ZŠ) v Plzeňském kraji, meziročně místy až o deset procent, výrazně neovlivňují počty zařízení. Školy ruší pouze asi pět nejmenších obcí, kde mají problém naplnit minimální předepsaný stav deseti žáků ve třídě. Obce chápou ZŠ za hlavní prioritu a nechtějí je zavírat "za žádnou cenu". I nejmenší radnice investují do základních oprav a údržby a doplatků k platům učitelů stovky tisíc korun ročně. Řekli to zástupci radnic a škol.
"Máme jen šest dětí, loni jsme ještě měli dvoutřídku. Nové prvňáčky si jejich rodiče odvážejí do Horšovského Týna, kde pracují," řekl starosta Semněvic na Domažlicku Josef Hálek. Dodal, že jejich rušená škola byla spádovou pro malé obce například Velký Malahov, Mezholezy a Jivjany, z nichž některé osady jsou vzdáleny až 20 kilometrů od Horšovského Týna, kam budou muset děti od září dojíždět. Školu už obec se 150 lidmi nabízí k prodeji a sloužit by měla jako ubytovna. Učitel s učitelkou našli práci u Prahy. Mladí se do vsi nehrnou, o volné parcely nemají zájem. Obec, kde za tři roky klesl počet lidí o 20, musela doplácet mzdy učitelům. Stav žáků dlouhodobě nedosahoval 17, tedy počet, jejž pokryjí ministerské dotace.
"V malých obcích velmi těžko shánějí učitele a ředitele jednotřídek," řekla vedoucí tachovského odboru školství Karla Poláková. Nejvíce roztroušený okres v kraji má problémy s učiteli jazyků, úbytkem žáků v mimoměstských lokalitách až o deset procent meziročně. Malé obce se stěží vypořádávají s úhradou provozu škol s nízkým počtem žáků.
Vesnické školy podle Polákové skomírají, ale do rušení se nikomu nechce. Na Tachovsku je devět úplných a sedm neúplných ZŠ. Všechny budovy jsou v dobrém stavu díky aktivitě ředitelů. Tzv. výjimková zařízení, v jejichž třídách je méně než 17 dětí, jsou v Halži, Chodové Plané, Chodském Újezdě, Hoštce a Lesné. V těchto obcích fungují malotřídky, problémy má ale také Staré Sedliště, kde je zatím úplná ZŠ. Definitivní krajské statistiky o rušených a sloučených školách budou ke 30. září.
"ZŠ je pro každou vesnici zásadní prioritou," řekla vedoucí domažlického odboru Dagmar Murínová. Školy v okrese i Domažlicích prováděly o prázdninách pouze běžnou údržbu za desetitisíce až statisíce korun. Kapacita dvou základních škol v Domažlicích plně postačuje, počty žáků mírně klesají. Naopak pět mateřských školek hlásí nárůst. V jednání jsou nové třídy ve školkách, ale chybějí peníze. Domažlicko neruší žádnou ZŠ. Sedm ze 40 škol spravovaných radnicemi provozují obce na výjimku, dvoutřídky budou v České Kubici, Milavčích a Všerubech, trojtřídka v Postřekově.
Obecní školy zatím nemají možnost shánět peníze na provoz a investice z jiných zdrojů než z dotací na žáka. Ministerstvo sice vypisuje granty na speciální projekty a třídy, na ně ale vsi nedosáhnou. Sponzorské peníze se do nich také nehrnou, navíc je nelze použít na platy nebo na jídelnu, ale pouze na vybavení tříd například počítači. Větší obce si mohou sáhnout na krajské granty na stavby víceúčelových hřišť.
V Rokycanech museli na dva roky uzavřít ZŠ v ulici Míru. Všech 16 tříd, kam mělo v září nastoupit 330 žáků, napadla dřevomorka. Investice do záchrany objektu si podle vedoucí odboru rokycanské radnice Ivy Bradové vyžádají až 30 milionů korun. Žáci budou muset docházet například do zemědělského učiliště, hotelu Bílý lev a sokolovny.
Na Klatovsku má problémy například škola v Čachrově. "Nechceme ji rušit, s 54 žáky splníme minimální počty," řekl starosta pětisetpadesátihlavé šumavské obce Josef Bejvl. Do ZŠ jezdí děti z deset kilometrů vzdálených Běšin, kde už byla škol zrušena. Pokud skončily v Čachrově, měly by místní děti nejlepší spojení do 20 kilometrů vzdálených Klatov. Před pěti lety měla škola dvojnásobný počet dětí. Vzhledem k počtu žáků nemůže obec dělat velké opravy, dodal starosta. Škola ze začátku minulého století by potřebovala opravit okna v havarijním stavu.
Na Klatovsku skončila také škola Chudenicích, její děti budou od září jezdit do Kolovče na Domažlicku a okolních škol. Končí ZŠ v Krašovicích na severu Plzeňska, kterou navštěvují mentálně retardované děti. Budou dojíždět do Horní Břízy, kde pro ně vzniknou speciální třídy.
Největší investice si mohou dovolit v Plzni, kde neruší ani neslučují žádnou ZŠ. Ve škole Terezie Brzkové opravují za tři miliony Kč střechy, téměř shodnou sumu si vyžádá zateplení školy v Západní ulici, výměna oken ve Skupově ulici, nové hřiště v Chválenické a oprava oválu v Bolevecké ZŠ. Nejnákladnější akcí, za téměř osm milionů Kč, je hřiště v ZŠ Na Dlouhých.
Plzeňský kraj, jenž spravuje střední školy a speciální zařízení, do nich letos vloží 96 milionů Kč. Největší mezi akcemi, které už jsou v běhu, je oprava konzervatoře v Husově ulici v Plzni za 15 milionů Kč.
