Radost pro děti, trest pro kantory, finanční újma pro školu i rodinu. I tak se dá jednoduše popsat školní výlet do ciziny. Proto se jim školy navzdory neomezeným možnostem cestování vesměs vyhýbají a jezdí raději po České republice.
"Do zahraničí nejezdíme. S těmi loupežníky by ani nikdo z kantorů nejel," popsal některé důvodyPetr Dušek z Integrované střední školy a učiliště ve Stodě. "Na dva tři dny se však na výlet po republice, který je vždy spojen s návštěvnou třeba nějakého závodu, dostanou," doplňuje.
Také plzeňské školy dávají na konci školního roku přednost cestování po tuzemsku. "Jezdíme zásadně po Čechách. Nemáme peníze, abychom zaplatili kantorům zahraniční služební cestu. Také pro učitele se jedná o mnohem větší zátěž a odpovědnost. Když se totiž studentovi něco stane v zahraničí, nastane složitější a dražší vyjednávání než v tuzemsku," vysvětluje ředitel plzeňské Obchodní akademie na náměstí T. G. Masaryka Miloslav Skuhravý.
Téměř výhradně po České republice jezdí menší děti ze základních škol. Větší děti smí jezdit maximálně na dva školní dny na výlety. Za tak krátkou dobu nemá smysl jezdit daleko za hranice. Po výletech do zahraničí už navíc není takový hlad, jako před lety. Ředitelka tachovské základní školy v Kostelní ulici Jaroslava Metličková připomíná, že kdyby škola zvolila zahraničí, pro spousty rodin by to bylo finančně neúnosné.
