Ani v těchto dnech neznají odpočinek rokycanští ochránci přírody, neboť se stále více dostávají do kontaktu s opeřenci, kteří utrpěli zranění na venkovním elektrickém vedení. Sloupy smrti, jak jsou tato zařízení často nazývána, výrazně ovlivňují populace volně žijících ptáků. Dnešní česká krajina je poseta zhruba třičtvrtě milióny sloupů, které jsou určeny k přenosu elektrické energie od výrobce ke spotřebiteli. A právě na nich dochází ke smrtelným zraněním celé řady ptáků, zvláště chráněné nevyjímaje. Ptáci se zraňují nejen při dosednutí do blízkosti neizolovaných vodičů, které jsou pod napětím, ale i při nárazu do drátů. Zvlášť hodně úrazů bývá v době zimy či vlhkého počasí, kdy nebezpečí přeskoku elektřiny ještě vzrůstá. Není bez zajímavosti, že i přes velký elektrický výboj ne vždy dochází k usmrcení. Často můžeme nalézt zraněné ptáky v blízkosti elektrických vedení, kteří mají opálené části křídel či končetin. V každém případě jsou tito ptáci odsouzeni k pomalé smrti vyhladověním nebo se sami mohou stát kořistí jiného predátora. Mají-li štěstí, najde je člověk, který je může odnést do nějaké záchranné stanice, jejichž seznam najdete na www.zachranazvirat.cz . Ale i přesto je z většiny donesených opeřenců trvalý handicap, který svůj život dožije v záchranném centru. Zde může sloužit k ekologické výchově či se stát adoptivním rodičem nebo odchovávat svá vlastní zdravá mláďata, která se mohou vrátit zpět do volné přírody. Trvalé poškození ptáci mohou být předáni i dalším zájemcům o chov.
Problematika sloupů smrti je známá již několik let, nicméně její náprava je nesmírně složitá. I přesto, že sebou nese velké ekonomické nároky začíná se tato záležitost řešit na celostátní úrovni. Velké poděkování tedy patří všem, kteří se o výměnu nebezpečných sloupů zasloužili. I přesto stále dochází ročně k usmrtí tisíce ptáků od velikosti hrdličky do velikosti orla. Často je usmrcený vzácný opeřenec jedinou známkou toho, že se na zmíněné lokalitě vyskytoval, což je pochopitelně velmi smutnou zkušeností. V každém případě se ochránci přírody snaží hledat další cesty jak zabraňovat těmto nenahraditelným ztrátám v přírodě. Je potřeba si uvědomit, že absence remízků a soliterních stromů v krajině napomáhá atraktivnosti sloupů, které převážně dravci a sovy využívají nejen k odpočinku, ale i jako vhodné pozorovací místo. Je tedy na nás lidech, abychom se pokusili změnit krajinu tak, aby v ní nalezl své místo jak pokrok v podobě elektrické energie, tak i různorodá příroda, jejíž vývoj člověk významně omezuje a mění. Otočíme-li v budoucnu vypínačem, uvědomme si, že to není zadarmo.
I Český svaz ochránců přírody v Rokycanech si uvědomuje absenci zeleně v krajině. Proto každoročně pořádá veřejné sázení stromků a keřů spojené s údržbou zeleně. V letošním roce je celá akce plánována na dvě sobotní brigády, které mají za úkol zkrášlit okolní krajinu a připravit volně žijícím živočichům dostatek úkrytu i potravních zdrojů. Máte-li tedy chuť přijďte i Vy pomoci. Sraz zájemců o praktickou činnost v přírodě je 26. března a 9. dubna. "Vždy se sejdeme v 9.00 hodin před sídlem ochránců přírody ve Švermově ulici 748/II v Rokycanech / nad vlakovým nádražím /. Budeme rádi, když o svém úmyslu pomoci dáte předem vědět / tel. 603239922 / a vybavíte se vhodným oblečením, obuví a výhodou budou i rukavice a sázecí potřeby. Akce, které jsou celodenní, vyvrcholí i drobným závěrečným občerstvením s přátelským posezením," říká šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.
Nemůžete-li se ozeleňovacích aktivit rokycanských ochránců přírody zúčastnit a máte chuť pomoci, můžete tak udělat zasláním dárcovské sms zprávy ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na číslo 87777. Podpoříte tak ojedinělou veřejnou sbírku, kterou vyhlásil Český svaz ochránců přírody. Jejím úkolem je zajištění dostatečného množství finančních prostředků na činnost záchranných stanic působících v České republice. Záchranná centra jsou sdruženy v projektu „ Národní síť stanic pro handicapované živočichy „ , který nemá ve světě obdoby a bez pomoci veřejnosti by bylo těžké v této činnosti pokračovat. Státní dotace totiž pokrývají jen část nákladů.
Bližší informace o sázení, sbírce či aktivitách rokycanských ochránců přírody se dozvíte na www.csop.erc.cz nebo na tel. 603 239 922.
