Snižování energetické náročnosti při správě města Plzně a jeho příspěvkových organizací patří mezi priority od roku 2012 etablovaného integrovaného systému řízení magistrátu. Zavedená opatření slouží nejen ke zlepšování životního prostředí, ale současně snižují spotřebu tepla nebo energií. Městská správa s nimi chce pokračovat se stejnou intenzitou i v následujících letech.
„Systém energetického manažerství, tedy sledování a vyhodnocování spotřeb energií, využívání regulačních prvků a opatření provozního charakteru v návaznosti na zjištěný vývoj spotřeb je v organizacích a budovách města zaveden již od roku 2000. Vyhodnocování je společně s energetickými audity hlavním podkladem pro plánování realizace energetických úsporných opatření,“ sděluje Irena Rottová, radní pro životní prostředí. „V předcházejících letech město nechalo zpracovat energetické audity u 200 budov, na jejichž základě se pak realizovala úsporná opatření investičního nebo organizačního charakteru,“ doplňuje.
Mezi standardní kroky patří zateplování fasád budov nebo rekonstrukce zdrojů tepla a topných soustav včetně vybavení regulačními prvky. Od roku 2008 do minulého roku nechalo město s využitím dotačních titulů z Evropské unie zateplit celkem deset budov. „Jedná se především o mateřské a základní školy. U dalších tří mateřských škol na Doubravce nám pomohly finanční prostředky z takzvaných norských fondů. Letos máme v plánu rekonstruovat a zateplit obvodové pláště u dvou administrativních budov, na Koterovské 162 a Klatovské 12,“ sděluje radní.
Výměna zastaralých ventilů za jiné s termoregulací a obměna zastaralých osvětlovacích zdrojů a technických zařízení za nové s nízkou energetickou náročností snížily v minulém roce čerpání energie o několik procent. „V budovách na Koterovské 162, ve Škroupově 5 a 7, Kopeckého sadech 11 a Martinské 2 došlo ve srovnání s rokem 2012 k úsporám ve výši 9,5 procenta,“ konstatuje Irena Rottová.
Loni také magistrát vybavil průkazem energetické náročnosti 289 budov ve vlastnictví města. Dalších 180 je v plánu pro letošní rok. Nad rámec požadavků vyplývajících z příslušných právních předpisů má zpracován takzvaný Energ.etický terč celkem 28 základních škol a 19 administrativních budov. Jeho účelem je porovnání spotřeb tepla a energií jednotlivých budov a zároveň i úrovně energetického manažerství. „Vyhodnocení se provádí pomocí deseti kritérií ve třech oblastech. První oblast posuzuje energetické hospodářství organizací z pohledu stavu tepelně technických vlastností budov, druhá hodnotí vývoj spotřeb energie a vody, ve třetí oblasti se hodnotí přístup k problematice nakládání s energiemi,“ upřesňuje radní Rottová. Energ.etický terč také slouží jako zdroj informací pro rozhodování při tvorbě plánu investic do rekonstrukcí budov spojených s realizací energeticky úsporných opatření.
„Důraz ale klademe i na energetické manažerství a školení všech uživatelů budov, protože i ta nejlepší technická zařízení přinášejí stoprocentní efekt pouze v případě, že jsou správně využívána,“ podotýká Irena Rottová.
Opatření na snížení energetické náročnosti patří mezi nejdůležitější ekologické prostředky, které město zavedlo v rámci modernizace veřejné správy v oblasti environmentálního managementu v roce 2012. Kromě toho cílí na snížení průměrné spotřeby pohonných hmot u služebních vozidel,
kancelářského papíru nebo na vybavování budov nábytkem z ekologicky nezávadného materiálu. Městu se také díky nákupu na komoditní burze podařilo dosáhnout cenové úspory za elektrickou energii v letech 2014 až 2016 ve výši 33 milionů korun a za plyn v letech 2013 a 2014 celkem 5,5 milionu korun.
