Dravci, psi, jejich páni a příjemné podzimní počasí. Taková byla atmosféra dvoudenního sokolnického setkání, které se uskutečnilo na Rokycansku díky spolupráci myslivců, sokolníků a rokycanských ochránců přírody, kteří celou akci organizačně zajišťovali.
První den se tento zvláštní způsob lovu, kdy byli využíváni především rarozi a sokoli, uskutečnil v Litohlavech. Malé obci nedaleko Rokycan, v jehož katastru myslivecky hospodaří Honební společenstvo Litohlavy – Klabava. To opět poskytlo azyl několika sokolníkům, aby předvedli své umění. A stejně tak jako doprovázející veřejnost měli co sledovat. Kromě krásného zážitku, při níž obdivovali své dravce zbyl čas i na výměnu zkušeností i přátelské posezení.
Druhý den, který nebyl tak příznivý na počasí, se sokolníci přesunuli do Volduch, malebné obce sousedící s Osekem. I zde dravci v blízkosti člověka vzbudili pozornost a respekt nejen samotných pánů, ale i přihlížejících. Azyl tentokráte poskytlo Myslivecké sdružení Volduchy, které není sdružením ledajakým. Nejen, že necelá desítka členů hospodaří na více než osmi stech hektarech, ale každoročně zde probíhají kynologické akce a na podzim i tato akce prezentující sokolnictví.
Sokolnictví patří mezi zvláštní způsoby lovu a je založeno na využívání cvičených dravců k lovu zvěře. Tento způsob lovu vznikl v dávné minulosti a přetrval již celá tisíciletí bez podstatnějších změn. Dravec se nejprve využíval jako účinný pomocník člověka, ale dnešní sokolnictví má již i další neméně důležité úkoly. Český svaz ochránců přírody v Rokycanech uskutečnil další zajímavou akci představující především sokolovité dravce, tedy ty, kteří se vyznačují specifickými znaky – úzkými srpovitými křídly, vousem a zejkem. Zvláštností je i to, že zpravidla útočí střemhlavým letem na letící kořist. Proto se jim také po sokolnicky říká dravci vysokého letu. Kromě dravců mohli přítomní obdivovat i pointra – anglického krátkosrstého ohaře s vynikajícím nosem, určeného k vystavování.
Voldušská honitba s převahou polí a luk je domovem zbytkové populace drobné zvěře i zvěře srnčí. Černá zvěř se zde vyskytuje jen ojediněle. I z tohoto důvodu se zde s drobnou zvěří občas setkáme. A snad právě proto je tato honitba vyhledávanou honitbou pro pořádání kynologických akcí.
"Dvoudenní sokolnické setkání tedy splnilo své poslání. Nejen, že sokolnictví prezentovalo jako nehmotné dědictví UNESCO, ale zároveň bylo i setkáním lidí se stejným zájmem. V samotném závěru se tak právem ozývají slova chvály na tento způsob propagace sokolnictví. Ke zdárnému průběhu dvoudenního setkání přispěli nejen samotní účastníci, ale především Honební společenstvo Litohlavy – Klabava a Myslivecké sdružení Volduchy, v jejichž honitbách tyto akce probíhaly," dodává rokycanský ekolog Pavel Moulis.
