Nejvyšší správní soud jednoznačně a definitivně odmítl námitky a žaloby ekologických aktivistů týkající se asanačních zásahů proti kůrovci na Šumavě. Podle soudu postupovala správa parku při asanaci kůrovcové kalamity správně a podle zákona. Celá „kauza“ bohužel zaměstnávala soudy více než tři roky.
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava postupovala při asanaci kůrovcové kalamity v letech 2011 až 2013 správně a podle zákona – tak zní výrok Nejvyššího správního soudu v Brně z 30. srpna tohoto roku.
Kalamitu vyvolala špatná rozhodnutí tzv. ekologického vedení Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007 až 2010. „Postup Správy NP a CHKO Šumava vycházel z ustanovení paragrafu 32 odst. 1 a 2 lesního zákona, ukládajícího vlastníku lesa povinnost provádět opatření, jimiž bude předcházeno a zabráněno působení škodlivých činitelů na les, a při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků,“ píše se v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který tímto rozsudkem zamítl žalobu ekologických aktivistů.
Nebylo to poprvé. Soudy v různých instancích žalobu zamítly několikrát. O správnosti postupu Správy NP a CHKO Šumava rozhodl již Krajský soud v Českých Budějovicích 21. listopadu 2011, již tehdy žalobu zamítl!
Ekoaktivisté - Dagmar Kjučuková místostarostka Zdíkova, která zablokovala otevření hraničního přechodu Modrý sloup a Zdenka Křenová, náměstkyně ředitele Správy NP a CHKO Šumava v letech 2007–2010, která pomáhala rozpoutat vznik kůrovcové kalamity, se však stále odvolávali a dále po soudcích žádali nesmyslné rozhodnutí, ve kterém by zakázali kácení všech kůrovcem napadených stromů v Národním parku Šumava. Jako hlavní důvod uváděli porušení svých práv na příznivé životní prostředí.
Žalující ekologičtí aktivisté se také nesprávně domnívali, že zásahy proti kůrovci správa parku prováděla v rozporu se zákonem o ochraně přírody a právními předpisy Evropské unie.
Žádný ze soudů v České republice se ale naštěstí o nesmyslnosti tohoto tvrzení nedal přesvědčit a zcela jednoznačně konstatoval, že bylo právem a zároveň povinností Správy NP a CHKO Šumava rozhodnout, které stromy napadené kůrovcem budou odstraněny, což bylo zákonnou povinností vlastníka lesa v majetku státu.
„Soudní martyrium je u konce. Rozhodnutí soudu a skončení celého procesu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum,“ říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
„Léta jsem žil na Horské Kvildě a stejně jako další šumaváci jsem miloval zelený les. Aktivisté se v tomto soudním procesu domáhali svých práv na zachování příznivého životního prostředí. Oni ho vnímají tak, že se nechá kůrovci volná ruka a ten pak zlikviduje les. Já v tom nic příznivého pro životní prostředí nevidím, proto jsme kůrovce raději zastavili aktivním přístupem. Soud řekl, že to bylo v pořádku,“ doplňuje ředitel Mánek.
„Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné,“ i to se píše v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je tak konečné a definitivní. Nikdo se proti němu nemůže dále odvolávat.
„Jedna pseudokauza skončila, některé další pokračují. Doufám, že tento rozsudek bude precedentem pro ostatní obdobně nesmyslně vyvolané případy,“ uzavírá Jiří Mánek
