Vodní rostliny v boleveckých rybnících bude Správa veřejného statku města Plzně v letošním roce regulovat pomocí nového stroje, takzvaného harvesteru. Plavidlo, které je vybaveno žací lištou, vegetaci nejen seče, ale zároveň vytahuje na palubu. Jeho pořízení si vyžádá investici ve výši 3,5 milionu korun.
Od roku 2006 se snaží Správa veřejného statku zvýšit ve Velkém boleveckém rybníku kvalitu a čistotu vody. Ověřené postupy praktikuje i na ostatních rybnících bolevecké soustavy. Jedná se hlavně o regulaci ryb a vodních rostlin. „Naším cílem není velkoplošná likvidace vodní vegetace, ale cílevědomé usměrňování vodního prostředí tak, abychom dosáhli kvalitní vody v rybnících,“ upozorňuje Richard Havelka, vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství.
Praxe z minulého roku ukázala, že kapacita dosud používaných podvodních kos je nedostatečná. „Vloni jsme ošetřovali kromě Třemošenského a Šídlovského rybníka i Velký rybník, v němž se začal rychle rozrůstat kanadský mor, invazivní vodní rostlina, která dokáže potlačovat růst těch ostatních,“ připomíná Richard Havelka.
„Vyžínali jsme přebujelou vegetaci podvodními kosami. Při jejich používání ji ale musíte ještě dopravit ke břehu speciálními širokými hráběmi a vidlemi vyhazovat na břeh,“ popisuje proces Havelka. Aby měl takový postup účinek, musí jej rybniční hospodáři opakovat třikrát až čtyřikrát za sezonu. „Zjistili jsme, že stávající vybavení nedostačuje na rozsáhlé ploše Velkého boleveckého rybníka, a navíc je tato převážně manuální technologie příliš náročná a neefektivní,“ uvádí Richard Havelka.
Přestože se ve světě používá řada postupů regulace rozsahu porostu vodních rostlin, jako je například aplikace herbicidů nebo využití býložravé ryby – amura bílého, pro boleveckou rybniční soustavu jsou tato opatření nevhodná. Proto budou hospodáři využívat speciální plavidlo pro sklízení vodních rostlin „harvester“. Má žací lištu tvaru širokého písmene U, jejíž poloha je regulována hydraulicky.
„Tato speciální loď vegetaci poseče až do hloubky 1,8 metru a zároveň ji transportuje do nákladního prostoru, ze kterého je po naplnění vyložena do přepravního zařízení a odvezena k dalšímu využití, například kompostování. Výhodou harvesteru je i úspora pracovních sil. Je obsluhován pouze jedním pracovníkem,“ vysvětluje Richard Havelka.
Harvestery jsou v současnosti využívány po celém světě, včetně tropických oblastí. V Evropě jde zejména o Anglii, Skotsko, Dánsko, Holandsko, Německo a také o severské státy, kde je ale pozornost zaměřena více na kontrolu tvrdých porostů (rákos). V České republice ani na Slovensku zatím žádné podobné plavidlo nepracuje. Jedno až dvě operují v Polsku a jedno také v Maďarsku a v Bělorusku (Minsk).
