Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava letos oslaví 50 let své existence. K tomuto významnému výročí vydala Správa NP a CHKO Šumava novou knihu. Jejím autorem je současný vedoucí CHKO Pavel Hubený. Správa CHKO Šumava se chce v následujících letech více zaměřit na ochranu perlorodky.
Chráněná krajinná oblast padesátiletá…, – tak se jmenuje kniha Pavla Hubeného, vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava, která byla za účasti významných osobností nejen šumavského regionu slavnostně pokřtěna v kapli na zámku ve Vimperku.
Chráněná krajinná oblast Šumava si letos připomene 50. let od svého založení, kniha tak shrnuje padesátiletou existenci organizace zabývající se ochranou přírody na Šumavě.
„Kniha popisuje vznik krajiny Chráněné krajinné oblasti Šumava. Vývoj krajiny a hlavně lesů v CHKO za uplynulých tři sta let. Historii snahy ochrany přírody na Šumavě. Vedle toho kniha obsahuje novinky z našeho vědeckého výzkumu na území CHKO,“ stručně popisuje Pavel Hubený.
Kniha je plná krásných fotografií, jejichž autory jsou v drtivé většině zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava.
„Přestože Chráněná krajinná oblast Šumava je vlastně matkou Národního parku Šumava, který povila ve svých 28 letech na více jak třetině své původní rozlohy, tak dnes funguje ve stínu národního parku. Dosud tu chybělo něco, co by bylo věnováno jen a pouze CHKO Šumava. Proto jsme rádi, že se podařilo tuto knihu vydat,“ říká Jiří Mánek
A jaké jsou další plány na území CHKO Šumava? „Připravujeme vyhlášení přírodní rezervace Kaňon Blanice. Důvodem je zejména úprava způsobu lesnického hospodaření a dlouhodobé zafixování dosavadního lesnického přístupu s cílem zachovat a propojit fragmenty starých jedlosmrkových a borových lesů,“ uvádí Pavel Hubený.
Dalším cílem Správy CHKO Šumava pro další roky je snaha zastavit populační pokles největší české populace perlorodky říční na Blanici. Společně se Správou Národního parku Šumava podporuje Správa CHKO Šumava vytvoření funkční odchovny perlorodky, která by produkovala tisíce až desetitisíce mladých stádií ročně.
„Snažíme se také vytvořit podmínky pro přežití kurovitých druhů, které jsou na Šumavě ohrožené vyhynutím. Je to například tetřívek obecný a tetřev hlušec. A také zajistit nové trvalé monitorovací plochy v chráněných územích CHKO,“ uvádí Pavel Hubený.
Novinkou tohoto roku byly na území CHKO výpravy do divočiny.
„V CHKO má divočina trochu jiný aspekt – je více fragmentovaná a leží většinou v málo přístupných lokalitách. Nabízí ale i jiné ekosystémy, než v národním parku - například samovolně se vyvíjející ekosystémy v nižších nadmořských výškách,“ uvádí Hubený.
Výpravy do divočiny nabízejí místa, která byla pro veřejnost dosud neznámá nebo zdánlivě neatraktivní.
„Projekt bude pokračovat tři roky a nabídka vycházek bude v příštím roce vyšší, než letos. Uvidíme, jaký bude zájem a reakce návštěvníků. Po třech letech vlivy vyhodnotíme a zvážíme, zda nabídku rozšíříme, upravíme nebo jinak vylepšíme,“ uvádí Jiří Mánek. I na příští rok se tedy chystá 12 výprav do 5 oblastí. Šumavští dobrodruzi tak budou znovu poznávat zajímavou krajinu s nezvykle náročnými terény a řadou chráněných druhů rostlin i živočichů v národní přírodní rezervaci Boubínský prales, Černé a Čertovo jezero, Bílá strž a k tomu mohou zavítat i do dvou přírodních rezervací na západní straně Šumavy - Zhůřská hnízdiště a Městišské rokle a na východní straně – Zátoňská hora či Zátoňská mokřina.
