Správa NP a CHKO Šumava musí hospodařit s mnohem menším rozpočtem než v předchozích dvou letech. Dostala o deset procent ponížený příspěvek na činnost a zároveň díky efektivním zásahům proti kůrovcové kalamitě zásadně poklesla i těžba kůrovcového dřeva. Vedení Správy parku tak musí začít výrazně šetřit a nevyhne se ani propouštění.
S podstatně nižším rozpočtem musí letos a zejména příští rok hospodařit Správa NP a CHKO Šumava (dále Správa parku). Zatímco v roce 2010 měla Správa parku na straně příjmů zhruba 636 milionů korun, v roce 2011 574 milionů, v roce 2012 to bude 330 milionů a je jisté, že v roce 2013 to bude ještě méně.
Je to z toho důvodu, že se Správě parku výrazně ponížily dvě hlavní položky, které tvoří zdroj jejích příjmů.
Správa parku má nižší příspěvek na činnost z Ministerstva životního prostředí ČR i podstatně nižší příjmy z těžby dřeva než v předchozích letech. V loňském roce byl ministerský příspěvek 153 milionů, v roce 2010 179 milionů, pro rok 2012 112 milionů a pro rok 2013 to bude jen 101 milionů.
Úspěšně se podařilo zažehnat kůrovcovou kalamitu a na Šumavě tak výrazně klesají těžby dřeva a s tím i související zisk z jeho prodeje. Tržby z prodeje dřeva v roce 2010 přesáhly 360 milionů, v roce 2011 316 milionů, v roce 2012 se budou pohybovat okolo 140 milionů korun. „Když byly těžby takového objemu jako letos a příští rok, byl příspěvek na činnost více než dvojnásobný,“ srovnává Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Ministerstvo životního prostředí ČR škrtá v celém rezortu, jak na samotném ministerstvu, kde dochází k redukci platů a k propouštění zaměstnanců, tak v podřízených organizacích - jen za posledních 5 let poklesl objem peněz v rezortu ochrany přírody ze zhruba 7 miliard na přibližně 3 miliardy. To se promítá i do práce v Národním parku Šumava. „Na jednu stranu je to dobře, protože musíme maximálně racionalizovat naši činnost. Na druhou stranu se dostáváme do situace, kdy budeme muset omezovat až rušit některé naše činnosti,“ uvádí Jiří Mánek.
Vedení Správy parku musí výrazně šetřit. Sníží velikost svého vozového parku a to o celých 25 procent. Do zbylých aut se nakoupí zařízení GPS, tak aby nedocházelo ke zneužívání osobních automobilů pro soukromé účely.
„Již dlouhou dobu pozoruji nehospodárné využívání služebních aut k soukromým účelům. Zaznamenal jsem i neuvěřitelné případy, kdy jsem zjistil zneužívání služebního auta k dalekým jízdám za soukromým účelem. Někteří zaměstnanci byli velmi vynalézaví a zneužívali každou skulinu ve vnitřních směrnicích. S tím je konec,“ říká ředitel Mánek.
Správa parku musela také propouštět. Za poslední čtvrtletí byl rozvázán pracovní poměr se 30 zaměstnanci, což byla zhruba desetina celkového počtu všech zaměstnanců. Byli to lidé ze všech oborů, kterými se Správa parku zabývá – péče o les, marketing, provozní a hospodářská činnost i věda a výzkum.
„Je mi to velice líto s některými zaměstnanci jsem se osobně dlouhá léta znal, přesto vnímám, že i taková může být práce manažera. Je jisté, že organizace musí zeštíhlet, zejména tam, kde pracovníci nebyli zcela vytíženi. Proto jsme kumulovali funkce a hleděli na činnosti, které musíme provozovat ze zákona. Pokud chceme udržet Národní park Šumava v provozu, bylo snížení pracovních míst o deset procent nutností,“ uvádí Jiří Mánek, který propuštěním 30 osob potřebuje pro příští rok ušetřit 11 milionů korun na mzdových prostředcích.
Přebytečné automobily prodá Správa parku ve veřejné dražbě a peníze použije pro další fungování. „O termínu i podmínkách této dražby se všichni zájemci dozvědí na našich webových stránkách,“ uvedl Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
Do zbývajících aut se namontují zařízení GPS, které budou kontrolovat počty najetých kilometrů. Pořízení těchto GPS zařízení vyjde na 500 tisíc korun.
„Podle zkušeností jiných organizací se náklady vrátí za 8 až 10 měsíců. GPS přináší každý rok úsporu spotřeby pohonných hmot až třicet procent,“ uvádí Jiří Kvapil.
To ale nejsou všechny úsporná opatření, ke kterým musela Správa parku sáhnout.
Správa parku bude pro příští rok nucená omezit i výsadbu dřevin. Se zvládnutím kůrovcové kalamity se naštěstí sníží náklady na ochranu lesa proti kůrovci.
„Utahování opasku je nepříjemné pro všechny. Na druhou stranu cítíme velikou motivaci pro získávání dotačních peněz a příspěvků od sponzorů, což se nám zatím daří a máme dobře nastartováno pro příští roky. Věřím, že všechno zlé může ve finále být k něčemu dobré. I státní správa se musí začít učit fungovat jako svědomitá firma a hledět na každou korunu. Zároveň bude nutné ve spolupráci s ministerstvem hledat nová, především systémová, řešení jak dlouhodobě finančně zajistit kvalitní ochranu přírody v NP Šumava, největším českém národním parku. Tato jednání jsou zatím před námi,“ uzavírá ředitel Mánek.
NP Šumava
Rok NÁKLADY CELKEM (v tis. Kč) těžba dřeva m3 příspěvek na činnost od MŽP (v tis. Kč) Mzdové náklady včetně odvodů (v tis. Kč)
2008 498 757 118 702 222 095 121 261
2009 593 207 249 631 211 068 126 260
2010 633 085 354 863 179 268 123 095
2011 571 217 285 198 152 887 114 755
2012 cca 310 000 cca 120 000 112 000 112 000
2013 cca 280 000 cca 120 000 101 000 101 527
