Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek chce, aby správa Národního parku Šumava (NPŠ) při likvidaci kalamity v obecních lesích po nedávném orkánu nekomplikovala práci obcím. Hodlá proto jednat s ministerstvem životního prostředí. Řekl to při jednání na kašperskohorské radnici. Obce se obávají, aby park nezakázal odvoz poničeného dřeva zejména z první zóny NPŠ. Pokud ale park, nebo ministerstvo zakáže odvoz dřeva, obcím ze zákona náleží náhrada, řekl ředitel správy parku Alois Pavlíčko.
"Podle našich informací je v prvních zónách národního parku pět procent z celkového objemu popadaného dřeva, což je nepatrná část. Obávat se obce nemusejí, ani co se týče druhých zón. Pokud totiž správa nebo ministerstvo jakýmkoliv způsobem vyvážení dřevní hmoty zamezí, tak obcím přísluší kompenzace," uvedl Pavlíčko.
Podle starostky Kašperských Hor Aleny Balounové by zákaz odvozu dřeva způsobil ještě větší problémy s kůrovcem než nyní. Kašperské Hory jsou třetím největším vlastníkem obecních lesů v Česku. Mají jich 6500 hektarů. Z toho ale 4600 v parku, kde mají obce problémy s těžbou i manipulací s dřevní hmotou. "V našich lesích kalamita postihla 110.000 metrů krychlových, což je více než čtyřnásobek roční těžby," řekla Balounová.
"Hejtman a celé vedení Plzeňského kraje je proti tomu, aby se dřevo v parku nechávalo ležet. Musí se odvézt co nejdřív," řekl zástupce hejtmana Václav Červený. Kraj chce prodloužit současný nouzový stav i po 5. únoru, zhruba na tři měsíce, aby obce mohly zlikvidovat suché stromy v parku. Lidé by nadále nesměli vstupovat do lesů, aby mohly firmy pracovat rychle.
V národním parku vykonává výkon státní správy pouze správa NPŠ. Jí nadřazené je ministerstvo životního prostředí. "Ministerstvo přijme taková opatření, aby obce nebyly poškozeny kůrovcovou kalamitou," řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář.
Kašperskohorské městské lesy, stoprocentní městský podnik, chce kalamitní dřevo odstranit do konce roku. Do zákonem stanoveného termínu likvidace kalamity, do 30. června, se to městu nepodaří. Podnik dodával do kasy města se čtyřicetimilionovým rozpočtem z prodeje dřeva pět milionů korun ročně. Město nyní s těmito příjmy zhruba pět let nemůže počítat, protože poškozené dřevo se bude prodávat hůře, a navíc bude na trhu přetlak dřevní hmoty a jeho ceny budou klesat, což potvrdil také ministr.
Vačkář řekl, že ministerstvo zemědělství, a hlavně evropské programy pomohou obcím se zalesňováním holin. O tyto peníze požádal také Jiří Jukl, starosta šumavských Hartmanic, které vlastní 420 ha porostů. "Vítr polámal 7500 kubíků dřeva, což je naše tříletá těžba," řekl. V celé okolní oblasti Prášilska jsou škody nejméně 100.000 m3. Toto dřevo budou těžaři transportovat také po obecních silnicích, kterých má městečko 90 kilometrů. Jukl proto požádal MMR o peníze na opravy silnic.
Šumavští starostové se obájí kromě správy NPŠ také toho, jak se k likvidaci kalamity postaví ekologičtí aktivisté.
