Starostové obcí Domažlicka, které jsou hůře pokryté pozemním digitálním signálem, na tiskové konferenci České televize (ČT) apelovali na její vedení, aby prosadilo finanční podporu pro domácnosti bez digitálního příjmu z vysílače Vraní vrch. Těm definitivně skončí 1. září příjem dosavadního analogového vysílání a pokud nebudou mít takzvané set-top boxy nebo satelitní anténu a přijímač, naladí už pouze vysílání Primy, která se pilotního projektu digitalizace na Domažlicku nezúčastní. Starostové Bělé nad Radbuzou, Klenčí pod Čerchovem a Všerub dnes navrhli, aby občané získávali příspěvky na nákupy satelitů.
Šéf projektu digitalizace ČT Pavel Hanuš řekl, že ČT bude chtít prosadit, aby lidé byli podpořeni z digitálního fondu. Podle národního koordinátora digitalizace Zdeňka Duspivy by v něm mělo být 300 milionů Kč. "Nepůjde o přímé příspěvky lidem ale o technická řešení," uvedli Duspiva i Hanuš. Podobné podpory fungují v USA a Rakousku. Zřízení fondu neumožňovaly dosavadní zákony, které údajně ČT velmi omezovaly. Podle Duspivy by být nový digitální zákon schválen v září.
"Analogové vysílání skončí pouze těm lidem, kteří přijímají ČT z Vraního vrchu a poznají to podle toho, že mají v pravém dolním rohu čtverečky," řekl David Rácz, největší prodejce elektroniky v Domažlicích. Ten se dosud nesetkal s tím, že by někomu doma nevyřešil příjem digitálního vysílání. Spousta lidí má špatné svody, antény, zesilovače, dodal.
"V problematických oblastech například Klenčí, České Kubice, Všerub a Nemanic mohou chytit lidé analogové signály z jiných vysílačů, například z Krašova," podotkl. Z 80.000 domácností oblasti, jichž se digitalizace týká, mají dvě třetiny signál z Vraního vrchu, další přijímají analogové vysílání z Krašova a Klatov, které bude fungovat další měsíce.
Rácz lidem řekl, že by měli děkovat, že bylo Domažlicko vybráno k digitalizaci jako první. "Nyní máte místo tří 16 programů. K novým ČT 24 a ČT 4 Sport ještě 11 německých televizí," dodal. Do roka přibudou další nové digitální televizní stanice, dodal Duspiva. Všichni větší prodejci set-top boxů v oblasti jich mají dostatek, jejich nejnižší cena je 1290 korun. "Má je tak 50 procent domácností," dodal Rácz.
Podle Hanuše vyplývá z protokolů měření Českých radiokomunikací (ČRa), že oblast s více než 200.000 obyvateli je pokryta zhruba z 96 procent, což je více než "za analogu". ČT má přitom povinnost pokrýt 95 procent území, komerční televize 70 procent. Podle Karla Moulise z ČT čeká oblast trvalé řešení po spuštění digitálního vysílání z největšího vysílače Krašova u Plzně, nejdříve na konci letošního roku.
Špatné pokrytí hlásí zejména obce na hranicích Domažlicka. Podle odhadů starostů není pokryto deset procent lidí. Všeruby s více než 800 obyvateli jsou pokryty 15 až 20 procenty, řekla starostka Ludmila Rousová. Většinou nízkopříjmoví občané si podle ní nemohou dovolit nakupovat satelity. "Lze pořídit satelitní příjem včetně karty za 2300 korun," řekl Hanuš.
"Satelitní vysílání je velice choulostivé počasí na počasí," uvedl starosta Nemanic Ivan Bartošek. Místní si z 80 procent koupili satelity. Považuji za nehoráznost ČRa říci lidem bez signálu, aby si zaplatili převaděč, řekl starosta Klenčí Karel Smutný. Musíme vytvářet alternativní příjem, který by byl ekonomický, dodal Hanuš.
"Stoprocentní pokrytí nemáme, nebylo ani za analogu," řekl Jan Hamáček z ČRa. Jsme ho ale schopni na požadavek ČT pokrýt. Přiznal, že například obec Rybník je bez digitálního signálu. V Klenčí s 1300 lidmi ho nemá téměř desetina. Problémy hlásil také starosta z Bělé nad Radbuzou, kde lidé hromadně kupují satelity, které hyzdí obecní domy.
Zbylé dva vysílače v Plzeňském kraji Krašov (pro Plzeňsko) a Svatobor (pro Klatovsko) mají ukončit analogové vysílání až v roce 2009.
