Na území národního parku Šumava se mění systém vědeckého výzkumu. Až dosud se odborníci při výzkumech více zaměřovali na jednotlivá vyčleněná území, nyní bude správa parku klást důraz především na celoplošné monitorování změn stavů a přírodního prostředí na území parku. Novinářům to na vědecké konferenci o vědeckém výzkumu na Šumavě řekl ředitel parku František Krejčí.
V minulosti byla podle něj řada výzkumných ploch, které byly vytrženy z kontextu. Výzkum na nich se dělal podle akutních potřeb, třeba v jednom vybraném údolí. "My se teď musíme dostat do fáze, abychom ty aktuální změny v celém území národního parku uměli zhodnotit co nejčastěji, v lese například minimálně jednou za rok," uvedl Krejčí.
Nejvíc se změna dotkne právě monitorování lesních ekosystémů. Park například zahájil rozsáhlé letecké snímkování porostů. Jejich vyhodnocováním mohou odborníci například analyzovat stabilitu jednotlivých porostů. K dispozici mají několik snímků z roku 1947, pak ze 70. a 80. let minulého století, nyní by se mělo snímkování opakovat alespoň jednou ročně. "Provozuje se tak zvané spektrozonální snímkování, jež umožní vyhodnotit zdravotní stav lesů, je možné ho využít ke zmapování ploch například po orkánu Kyrill," uvedla vedoucí výzkumu a ochrany přírody správy parku Zdenka Křenová.
Součástí rozsáhlého systému monitorování území parku je i nový projekt Nature Online. Přes internetové stránky parku může kdokoliv nově zjišťovat například aktuální data z desítky meteorologických stanic nebo sledovat pobyt velkých zvířat, kterým zoologové dali obojky s vysílačkami.
Podle Křenové pracuje na oddělení výzkumu a ochrany přírody parku 20 lidí, z toho přibližně téměř polovina se věnuje nějakým výzkumným projektům, ostatní se na nich podílejí jako spoluřešitelé. "Paralelně běží další tři až čtyři velké projekty, které trvají tři až čtyři roky," dodala Křenová.
