Prostřednictvím vodoměrné latě u Soumarského mostu bylo možné i nutné (splouvání) sledovat výšku hladiny řeky Vltavy v tomto profilu. Kromě lati, která ukazuje okamžitou úroveň hladiny, je zde instalováno kontinuální měřící zařízení, zaznamenávající výšku hladiny v desetiminutových intervalech. Hodnoty získané z těchto měření ukazují, že se hladina od dubna do konce září 2010 pohybovala stále nad úrovní 50 cm.
Správa NP a CHKO Šumava sleduje v několika mesoklimatických stanicích, jako je například Smrčina, kromě jiných hodnot i množství srážek a v rámci sledovaných hydrologických profilů také výšku hladiny řeky Vltavy v lokalitě Soumarský most. Vodočetná lať, která je umístěna u mostu, tak poskytuje okamžité informace nejen pro naše pracovníky, ale také turistům. Ti se pak ze zjištěných hodnot mohli v hlavní turistické sezóně dozvědět, který den mohou splouvat řeku Vltavu.
„Letošní měření ukázala, že průměrná denní hladina se od dubna do konce září 2010 pohybovala stále nad úrovní 50 cm,“ sdělil hydrogeolog oddělení ekologie vod a mokřadů Správy NP a CHKO Šumava František Stíbal. Nenižší stav vody byl v druhé polovině července, kdy se hladina vody pohybovala okolo úrovně 52 cm. Nejvyšší denní průměrný údaj o výšce hladiny řeky – téměř 150 cm - pak byl zaznamenán 3. června. Kromě této nejvyšší hodnoty se hladina řeky během měsíců duben až červenec pohybovala v denních průměrech od 52 do 105 cm. V srpnu byly prostřednictvím vodoměrného zařízení naměřeny hodnoty v rozmezí 60 – 98 cm a v září 58 – 92 cm.
Denní srážkové úhrny na Smrčině pak dosahovaly hodnot od 0 do 35 mm. Srážkově bohatý byl konec dubna a začátek května, konec května a začátek června. Nejvíce srážek spadlo od konce července do konce srpna – denní úhrny ve dnech se srážkami dosáhly až 35 mm a několikrát překonaly hodnotu 20 mm. I v tomto období byly některé dny buď úplně bez srážek, nebo s nízkým denním úhrnem okolo 3 mm.
Září, co se týče srážek, bylo výrazně slabší – byly zaznamenány hodnoty od 0 do 9 mm.
„Při porovnání se srážkami ze Smrčiny, které ovšem pouze ilustrují časový průběh srážkové aktivity v oblasti hřebenových partií Šumavy a v měrném profilu Soumarský most, se neprojevují. Je patrné, že hladina v řece s určitým zpožděním kolísá ve shodě s výkyvy srážek,“ dodal František Stíbal.
