Národní park Šumava (NPŠ) a obce v něm ležící připravují společný postup rozvoje oblasti. Studie patnáctiletého vývoje parku schválená obcemi NPŠ bude zveřejněna koncem roku. Řekl to řekl šéf Rady Národního parku a CHKO Šumava Jan Stráský, tajemník expertní skupiny pro Šumavu. Funguje čtyři roky, má 17 odborníků, starostů a podnikatelů.
"Studie bude mít velký přínos pro rozvoj obcí. Je dělaná ze všech stran, z pohledu demografie, vývoje nezaměstnanosti, firem, tedy nejen podle vývoje lesa," řekl. NPŠ si od ní slibuje definici dalšího postupu rozšiřování zón s nejpřísnější ochranou přírody a plánu péče. Ambice obcí je, aby obsahovala dost argumentů na rozvoj Šumavy. Mají se obnovovat opuštěná a hledat nová sídla bez zbytečného cestování.
"Návštěvnost Šumavy klesá. Pokud se nebude rozvíjet, přestanou ji turisté vyhledávat," řekl Michal Šnebergr, starosta Železné Rudy na hranici NPŠ a v CHKO. "Omezení z hlediska ochrany přírody jsou tak přísná, že nejsme schopni prosadit nové záměry," dodal.
"Všem ubytovatelům ze Šumavy klesá návštěvnost," řekl Jaroslav Fischer, předseda Asociace hotelů a restaurací Plzeňského regionu (AHR) a ředitel největšího hotelu v Železné Rudě. Podnikatelé se bojí jít do rozvojových projektů i žádostí o peníze EU. Neví, zda při úbytku turistů splatí úvěry. Šumava se podle něj za 17 let více uzavřela a je z ní "stále více vojenský prostor, který nehlídají vojáci, ale ochranáři". Postoje NPŠ jsou brzdou ekonomického rozvoje a investoři tam nechtějí.
"Eviduji, že počet turistů na Šumavě klesá a že ochránci přírody z toho mají radost, na rozdíl od obcí a podnikatelů," řekl Stráský. "Pouze někteří ochránci mají radost," oponoval mluvčí NPŠ Radovan Holub.
Téměř 5000 obyvatel obcí uvnitř a na okraji parku stagnuje. Občas něco postaví, ale počet trvale žijících lidí klesá, například na Modravě. "Mysleli jsme, že do oblasti za 15 let vrátíme život," řekl Stráský.
Šumavu čeká zpracování územního plánu. Dokončovaná studie by měla být kompromisem mezi plánem péče určující stupeň ochrany přírody a územním plánem, který by měl říci, co lze v přírodě postavit. Silnice, penziony, lanovky a podobně. Obec, které park záměr neschválí, může díky studii argumentovat: "Tenkrát jste nám řekli, že to jde."
Železná Ruda schvaluje změnu územního plánu, celkem 57 úprav. K žádné se park nevyjádřil kladně, o 38 nechce diskutovat. "Čekáme, že nové vedení parku postoje přehodnotí," uvedl starosta. Prioritní je čistá turistika a sport. Polovině návštěvníků je kolem 30 let, ti chtějí aktivní dovolenou. Stěžejním letním projektem bikepark na sjezdovkách na Špičáku, který CHKO zatím striktně odmítá, a lanová centra. Město chce obnovit turistické atraktivity - Můstek, Juránkovu chatu, Lábkovu cestu.
Lidé si vymýšlejí nové sporty a aktivity, které chtějí přenést do přírody, řekl Stráský. Podle Fischera chybí nabídka pro volný čas a služby. V západní části Šumavy není jediná naučná stezka. Nejatraktivnější cesty na Čertovo a Černé jezero jsou asfaltové.
Studie zastřešovaná Přírodovědeckou fakultou UK se připravovala rok. Základní text má 270 stran a 1000 stran příloh. Za 15 let byly o Šumavě napsány stovky studií, ale velmi speciálních. Globální problémy, jak to je s ekonomikou, jestli pracovních míst přibývá nebo ubývá, tak v tom smyslu je tato studie první, řekl Stráský.
Studie je hotová tři týdny. "Není ale spokojenost mezi obcemi, ani ve výkonné radě NPŠ, ani v expertní skupině. Dohodli jsme, že se gestoři kapitol a znovu sejdou s autory," řekl Stráský. Do konce roku by měla mít podobu, která se bude zveřejněna.
Stráský očekává, že nové vedení parku bude bude s obcemi více diskutovat a bude se snažit hledat dohody. Právě kvůli této spolupráci založily nedávno obce v parku Svaz šumavských obcí. Podporovat je budou Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, který už svolal setkání starostů, kde si řekli, co chtějí promítnout do územního plánu Šumavy.
"Věříme, že s novým vedením parku bude Šumava pro lidi jako je tomu na německé straně," řekl Vladimír Kasík ze Sport Service provozující zimní areál i problematický bikepark na Špičáku. "My na Šumavě žijeme a nebudeme ji ničit; lidé by k nám nejezdili," dodal.
