„Vyslechněte nás, otevřete oči a promluvte si o nelegálním softwaru.“ S tímto vzkazem se v těchto dnech obrací protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) na 17 tisíc tuzemských malých a středních firem. BSA se zaměří na firmy po celé republice a napříč všemi sektory s důrazem na kreativní a technické obory. Podle poslední studie analytické společnosti IDC se v Česku již druhým rokem nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 2,9 miliardy korun.
„Management firem obdrží dopis, který je upozorní na rizika spojená s přehlížením či tolerováním nelegálního softwaru ve firmě. Součástí dopisu je i leták, který vysvětluje, jak se případného nelegálního softwaru snadno zbavit,“ komentoval kampaň tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA Jan Hlaváč. Podrobné informace, jak se vypořádat s pirátstvím, jsou k dispozici na webu kampaně http://www.bsa.org/SoftwareLegalne.
Vyslechněte nás, říká BSA: „Chceme, aby hlavně manažeři vzali na vědomí pro ně klíčovou informaci: že mohou být za výskyt nelegálního softwaru spoluodpovědní – a to i v případě, že se na jeho šíření či instalaci přímo nepodíleli,“ upozornil Jan Hlaváč. Při vyšetřování totiž manažeři často tvrdí, že o ničem nevěděli, že přece nemohou vše ohlídat. Případně se vymlouvají na pochybení kolegů.
„Za to já nezodpovídám,“ vyplývá z loňské analýzy BSA (Business Software Alliance). Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na někoho jiného. „Snadnou obětí jsou zaměstnanci, kteří se ve firmě starají o výpočetní techniku, ale i řadoví zaměstnanci či dodavatelé informační techniky. Mnohdy jsou totiž k softwarovému pirátství nepřímo nuceni vedením firmy, které nestanoví žádná pravidla pro využívání informační techniky ve firmě,“ řekl Jan Hlaváč.
Otevřete oči a netolerujte pirátství. To je další vzkaz firmám, který v kampani zaznívá. „Chceme, aby se manažeři ujistili, že se ve firmě užívá opravdu jen legální software. Doporučujeme položit si několik kontrolních otázek. Pokud na většinu z nich nebudou znát odpověď, doporučujeme zabývat se vzniklou situací,“ řekl Hlaváč. Tolerování nelegálního softwaru ve firmě je riziko, před kterým se nevyplácí zavírat oči.
Mezi klíčové otázky, na které je dobré znát odpověď, patří: Kdy naposledy byla provedena kontrola licencí? Kdo má oprávnění instalovat programy a kdo za případné nežádoucí instalace ponese odpovědnost? Existují závazná pravidla pro využívání výpočetní techniky a internetu? Mají zaměstnanci v pracovní smlouvě definovanou spoluodpovědnost za užívání softwaru a výpočetní techniky vůbec?
Promluvit si o možném výskytu nelegálního softwaru ve firmě se správcem sítě a podniknout patřičné kroky, to je poslední doporučení BSA. Oslovené firmy se navíc mohou obrátit přímo na informační linku BSA 224 811 748 či e-mailem na czechrepublic@bsa.org. „Firmám doporučujeme, aby případné nedostatky v softwarových licencích vyřešily nejlépe v období od 1. do 31. října 2008. BSA tomto období nezapočne žádné kroky proti firmám, které prokážou, že aktivně řeší nedostatky v licencích k softwaru,“ dodal Jan Hlaváč.
BSA rovněž varuje možné obětní beránky pirátství ve firmách. Nejčastěji se jimi stávají správci informačních sítí. Pokud zaměstnavatel toleruje nelegální software a ignoruje varování, například ze strany správce IT, je třeba okamžitě jednat. „Doporučujeme, aby dotyční lidé informovali vedení o svých obavách písemně a požádali je o vyjádření. Mohou k tomu použít návrh přiloženého dopisu, který je vhodnější svému nadřízenému doručit pokud možno doporučenou poštou,“ řekl Jan Hlaváč. Zaslání doporučeného dopisu totiž může být jediným důkazem pro policii a soud, že se tyto osoby snažily situaci řešit.
O míře odpovědnosti za softwarové pirátství a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let,“ dodal Jan Hlaváč. Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i statisícové platby poškozeným výrobcům softwaru. „Ti mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Místo 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí,“ řekl Jan Hlaváč. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.
Proti softwarovému pirátství lze nejúčinněji bojovat prevencí. Klíčem k úspěchu je provedení auditu užívaného softwaru, který zjistí, jestli se ve firmě nelegální software nachází. Už jen upozornění, že brzy proběhne softwarový audit, způsobí značný úbytek nelegálních souborů na firemní síti. Dalším krokem je informování zaměstnanců o tom, jak mají se softwarem správně nakládat. Management k tomu může použít přiložený vzor informačního memoranda. „V závěru se odinstaluje nelegální software odhalený auditem a potřebné programové vybavení se získá z legálních zdrojů. Případný doklad o nákupu je třeba pečlivě uschovat,“ uzavřel tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA Jan Hlaváč.
Podrobné informace o provádění auditů softwaru a prevenci jsou k dispozici na www.ZeptejteSeSAMa.cz. Na tomto webu virtuální správce Sam vysvětluje základy takzvaného softwarového managementu (Software Asset Management – SAM).
