Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo koupi domu v Bruselu. Náklady na tuto investici se budou pohybovat kolem 20 milionů korun. Debatu o samotném smyslu kanceláře Plzeňského kraje v Bruselu si však nikdo nepřipouští.
Hlavními argumenty současného vedení kraje proč nemovitost pořizovat, bylo stále se zvyšující nájemné na provoz stálé kanceláře Plzeňského kraje v Českém domě, který je spravován Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a které se také údajně zbavuje svých podnájemníků. V tomto ohledu se podle prvního krajského místopředsedy TOP 09 Jana Fluxy automaticky nabízí otázka, zda je efektivní takovou investici v dnešní době, kdy peníze chybí prakticky všude, vůbec realizovat a neinvestovat peníze jinde. Navíc samotné vedení kraje přiznává, že návratnost investice by mohla být až 14 let. K tomu je ovšem nutné dodat, že pouze za předpokladu, že se podaří získat do nově pořízené nemovitosti další nájemce a celou dobu je tam udržet. O nákladech na provoz, resp. výdajích na zaměstnance a stážisty se také moc nehovoří.
Hlavním úkolem stále kanceláře Plzeňského kraje v Bruselu (jak je uvedeno na krajském webu) je „...prosazování zájmů kraje v evropských institucích, zejména v Evropské komisi, Evropském parlamentu a ve Výboru regionů, monitorování vývoje různých politik EU, které mohou mít vliv na kraj, a v neposlední řadě prezentace Plzeňského kraje jak u institucí EU, tak u belgické veřejnosti...“. Cíl vypadá velmi vznešeně. Představa, že jsou zástupci krajů ČR denně na jednáních v sídle Evropské komise nebo Evropského parlamentu a lobují tam za zájmy krajů (resp. shánějí peníze) je značně vzdálená od reality. V praxi je výše uvedené realizováno zejména formou kulturních akcí, společenských večerů a účastí na různých diskusních seminářích. "Ano, i tato činnost měla svůj nepochybný význam. Zejména při obhajobě města Plzně jako evropského hlavního města kultury 2015. Tato mise je však nyní již u konce – nutno férově dodat, že úspěšně. Nyní však smysl existence kanceláře v Bruselu za cenu, kterou nás ročně stojí a za cenu schválené investice do nového domu, příliš nevidím," říká Fluxa
Pokud nám tedy bylo argumentováno tím, že Plzeňský kraj v Bruselu nemá střechu nad hlavou a že ministerstvo zahraničních věcí nás navíc ještě odírá na nájmu, je tedy na místě uvažovat o úplném zrušení stálé kanceláře Plzeňského kraje v Bruselu. "Okamžitě se však nabídne protiargument, že je to nemyslitelné, že přeci Plzeňský kraj musí být v Bruselu zastoupen, že nebude vidět, což se projeví mimo jiné i např. na výši finančních prostředků, které mohou z Bruselu do Plzeňského kraje plynout – to je však omyl," míní Fluxa.
Obecně se podle něj totiž (z pohledu reálného vlivu a síly Plzeňského kraje) jako mnohem efektivnější postup vyjednávání s institucemi EU jeví soustředěná koordinace postojů s ostatními kraji doma, pak s centrálními institucemi, ministerstvy a Stálým zastoupením ČR při EU. Pořád je lepší, když za Českou republiku jedná v Bruselu jeden subjekt než 14 krajů samostatně a nezávisle na sobě. Evropská komise toto velmi citlivě vnímá a tato roztříštěnost názorů a nekoordinované aktivity krajů mohou být i při maximálním snažení se dosti kotraproduktivní. Musíme mít neustále na paměti, že Česká republika je unitární stát, Evropská unie jedná vždy s členským státem jako hlavním partnerem (ne regionem) a je potřeba si střízlivě přiznat, že Plzeňský kraj rozhodně nemá takovou sílu a postavení v rámci EU jako např. Bavorsko. Soustředěná snaha krajů na domácí úrovni a tlak na centrální instituce v Praze mohou být tedy mnohem efektivnější a do budoucna přínosnější než platit za pořízení a provoz nové nemovitosti.
Některé kraje České republiky svoje zastoupení v Bruselu již zrušily. "Regionální zastoupení má z mého pohledu možná význam u takových regionů jako jsou např. spolkové země v Německu, ne ale u regionů s počtem obyvatel kolem půl milionu. Drtivá většina krajských zastupitelů však o koupi nemovitosti rozhodla kladně. Můžeme si tedy v klidu říci „Ano, tak i my máme v Bruselu konečně svůj dům jako Praha," uzavírá Jan Fluxa.
