Topolánka lidé z Plzeňska přerušili pískotem

Pískotem a hlasitým křikem včera přerušovaly zhruba čtyři stovky lidí z Borovna, Míšova a okolních vesnic na jižním Plzeňsku předsedu vlády Mirka Topolánka, ministryni obrany Vlastu Parkanovou a zástupce armády, kteří s nimi přišli diskutovat do kulturního domu v Borovně o plánované stavbě radarové základny ve vojenském újezdu Brdy.

Cílená propagace v Plzni

Pískotem a hlasitým křikem včera přerušovaly zhruba čtyři stovky lidí z Borovna, Míšova a okolních vesnic na jižním Plzeňsku předsedu vlády Mirka Topolánka, ministryni obrany Vlastu Parkanovou a zástupce armády, kteří s nimi přišli diskutovat do kulturního domu v Borovně o plánované stavbě radarové základny ve vojenském újezdu Brdy. V ruce lidé drželi hesla jako: Topolánkova vláda - dealeři zbrojních podniků USA, Ne radaru, Nechceme cizí radar na našem území.
"Dovolím si s jistou nadsázkou říci, že starousedlíci by byli i proti golfovému hřišti," řekl lidem v úvodu premiér. Sklidil pískot. Nejčastěji odpovídal na otázku, jak základna ovlivní zdraví a jaký smysl má pro Českou republiku. "Co nám za ni Američané slíbili?" ptala se jedna z diskutujících. Možná je třeba se ptát, co slíbili před čtyřmi či pěti lety panu (Jaroslavu) Tvrdíkovi a (Vladimíru) Špidlovi, odpověděl jí Topolánek.
Lidem vysvětlil, že Američané na ČR netlačí. Pokud neuspějí u nás nebo v Polsku, kde má být umístěna raketová základna, požádají jinou zemi. Současně se snažil naznačit, že by stavba radarové základny mohla znamenat rozvoj infrastruktury pro obce ležící v okolí vojenského újezdu a také nabídne pracovní příležitosti. Lidé jeho poznámku odpískali a zatleskali názoru, že z Brd raději chtějí chráněnou krajinnou oblast. "Radar vysílá mikrovlnné záření, které pouze prohřeje tkáň. Vyvracím spekulace o rakovinovém účinku a záření," řekl zástupce armády.
Premiér reagoval i na otázky celorepublikového referenda. "V naší ústavě je zakotveno, že se v otázkách bezpečnosti nepředpokládá. Proto si volíte poslance a senátory, aby rozhodovali za vás. Jinak by nemusel parlament být," řekl. Postoj poslanců, kteří referendum chtějí, pokládá za zbabělý.
Slíbil, že radar by měl být vzdálen minimálně čtyři kilometry od nejbližší obce, a také to, že s kraji i obcemi začne komunikovat nově zřízení útvar vlády. Závěrem dodal, že lidem zajistí dostatek informací.
Podle Josefa Loukoty, starosty Borovna s 92 obyvateli, panuje mezi místními shoda, že je už dávno rozhodnuto a vše je jen mediální divadlo. "Shodli jsme se, že radar nechceme. Nebudeme ale podnikat žádné ankety ani referenda, nemá to cenu," řekl Loukota. "Dříve jsme měli 600 metrů od baráků jadernou základnu. Mířily na nás americké rakety, teď na nás začnou mířit Rusové," dodal.
Anketa o umístění radaru se uskutečnila v Míšově, který je nejblíže pravděpodobnému umístění základny. Zde se z 96 oprávněných voličů proti vyjádřilo 76, čtyři občané souhlasí a třem byla otázka lhostejná. Podle starosty Pavla Hrubého je okolí Míšova, umístěné desítky let uprostřed vojenského újezdu, zcela zapomenuté. Vojenský prostor by se měl otevřít lidem zejména pro turistiku.
Delegace v čele s Topolánkem odjela z Borovna k další diskusi do Strašic. Tam se před několika dny konala anketa o umístění radaru. Vyjádřit se přišlo pouze 19 procent voličů. Z nich 3/4 radar odmítly.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
so 05.05.2007 11:33



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka