Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM spolu s designovým studiem Pábení, s.r.o.pracují od května 2023 na projektu Příprava na budoucnost - inovace seniorských programů v TOTEM z.s. Jeho cílem je připravit a inovovat programy pro seniory v TOTEMu tak, aby za 10 – 15 let jejich nabídka odpovídala potřebám tzv. Husákových dětí.
Husákovy děti, tedy generace narozená mezi lety 1965 – 1985, představují nejpočetnější skupinu obyvatel ČR, která začne za pár let odcházet do důchodu a bude tak představovat poměrně značné ekonomické i sociální zatížení pro stát. Míra jejich spokojenosti nebo naopak frustrace bude formovat předvolební marketing a pravděpodobně rozhodovat budoucí volby.
„V TOTEMu se 25 let věnujeme seniorům, a to nejen v oblasti jejich kulturního a společenského vyžití, ale především v oblasti preventivní sociální služby. Podporujeme seniory v jejich sociálních i dalších kompetencích tak, abychom společně předcházeli strastem nadcházejícího stárnutí,“ říká Petra Bláhová, která je v TOTEMu zodpovědná za realizaci zmíněného projektu, jenž je finančně podpořen z MPSV ČR.
Husákovy děti zažily Sametovou revoluci a dokázaly se adaptovat na naprosto odlišné životní, ekonomické a společenské podmínky, než je formovaly v dětství a mládí. Jsou ekonomicky aktivní a zodpovědní, dokázaly vydělat peníze a zajistit sebe a často i své potomky, jsou zvyklé jezdit na dovolené, žít aktivní život. Pro střední věk je typická kumulace pracovních a rodinných povinností. Rodinných nejen ve vztahu k péči o děti, ale často i o generaci rodičů. Tomuto stavu se říká sendvičová generace.
Mnoho let jsou již mladí lidé vychováváni státem a mnohými finančními institucemi, že se musí na stáří ekonomicky zajistit – nabídek na dlouhodobé investice, penzijní připojištění a další finanční produkty je v tomto státě nepočítaně.
Připravuje se někdo na důchod?
Tlak na výkon v práci bývá ve střední generaci značný a zdá se, že v tržní ekonomice rostoucí. Zvládat stresy z toho plynoucí je náročné a v podstatě to neumožňuje hlouběji se zamýšlet nad tím, co bude pak…. Až většina z výše uvedených povinností pomine.
Přechodem do důchodu se mnohé mění – a není to způsobeno jen případným zhoršením zdravotního stavu a fyzické kondice. Jedná se také o společenské i rodinné kontakty - syndrom prázdného hnízda, vznikající odchodem dětí třeba do jiného města nebo do zahraničí, kde následně zakládají rodiny, a z toho plynoucí sporadický kontakt s vnoučaty. Nově vznikají také situace, ze kterých mohou pramenit partnerské neshody - často se stává, že se muži uzavírají, zatímco ženy plánují nové aktivity. Největší změnou je pak vzdalování “pracovního světa” - kontakt bývá zřídkavý, až zmizí úplně. Nemá-li člověk z předchozí doby vytvořené pevné vazby s přáteli, zůstává na své koníčky sám. Nezřídka kdy dochází rovněž k poklesu finančního příjmu, což vede ke snížení životního standardu.
Nemáme ani pojmenování
Po 2. světové válce neexistovalo pojmenování pro věkovou skupinu 13 -19 let, v současnosti nazývanou teenageři. A situace se opakuje - v současnosti nemáme pojmenování pro lidi 50 – 65 let. Z odborně vedených rozhovorů s příslušníky této věkové skupiny vyplývá, že odborně používaný název „pre-senior“ je pro většinu respondentů nepřijatelný až hanlivý. „Jak s touto cílovou skupinou aktivně pracovat, když ji neumíme ani pojmenovat? Další otázkou je, jak motivovat samotné příslušníky této skupiny, aby se na chvíli zastavili a zamysleli se, co je pro ně na důchod důležité a zda na tom aktivně pracují už teď,“ zamýšlí se Bláhová a dodává: “Zaujala mě myšlenka v knize Přežít, již si dovolím parafrázovat - v pracovním světě jsme na to zvyklí, ale i v osobním životě je výhodné vymyslet si strategii a následně taktiku, jak si následující dekády užít ve zdraví a dobré psychické kondici.”
Z dostupných poznatků o současné generaci vyplývá, že:
· více než 40 % lidí napříč všemi generacemi se domnívá, že jde-li o pomoc ve stáří, jde o záležitost, jíž se má zabývat stejnou měrou rodina i stát
· nejvíce se střední generace obává nedostatku míst v zařízeních pro seniory (více než 50 %) a také nedostatku pečovatelských služeb (cca 45 %). Jde o stereotyp převzatý od starších generací, které sice chtějí stárnout doma, ale bojí se, že tak zůstanou na obtíž rodině
· rozpadu státního penzijního systému se obává „jen“ 35 %
· zhruba 70 % z populace 46 - 59 let plánuje, že státní důchod bude tvořit hlavní zdroj příjmů
V TOTEMu se připravují
Součástí projektu financovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, který necelý rok řeší v TOTEMu, jsou i vedené rozhovory s příslušníky generace Husákových dětí. Jejich cílem je motivovat respondenty k aktivnímu přemýšlení nad vlastní budoucností a nastavením strategií na přechod z aktivního pracovního života do penze. Zároveň při nich TOTEM zkoumá trendy a potřeby budoucích seniorů, které by mohly ovlivnit podobu preventivních sociálních služeb.
Snahou všech, kteří se na projektu podílí, je nejen pro potřeby TOTEMu, ale i jiných státních, firemních, soukromých i neziskových organizací pracujících se zmíněnou generací, otevřít opomíjené téma a nabídnout komunikační tipy, jak upozornit na nutnost se aktivně - a přesto nenásilně, připravit na zásadní životní změnu. Důchod přináší zvolnění, více prostoru pro sebe samé, pro plnění snů a plánů, ale bohužel v některých případech i osamocení a z toho plynoucí ohrožení duševního zdraví.
Chcete si srovnat myšlenky a zjistit, jak jste na tom s přípravou na důchod?
Je-li vám mezi 50 a 65 lety a máte hodinku času na online rozhovor s odborníky z TOTEMu či Pábení, napište na blahova@totemplzen.cz. Laskavé vedení rozhovoru i následně zaslané výstupy z něj, vám mohou pomoci s uvědoměním si některých důležitých věcí. Budete tak mít čas se připravit a větší šanci užít si důchod ve zdraví a smysluplně!
