Autor textu, ředitel plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu ing. arch. Jan Kaigl, Ph.D., seznamuje čtenáře se základním popisem, dějinami, původem i významem stavby stejně jako dalšími souvislostmi ranně barokní stavby. Pro laického milovníka dějin architektury může být zajímavá i skutečnost, že zakladatelem trhanovského panství byl Wolf Maxmilián z Lamingenu, českým dějepistectvím nechvalně prezentovaný jako tzv. Lomikar, který stál za krutým potlačením vzpoury poddaných, v jejichž čele stál mimo dalších "chodský rebel" Jan Sladký Kozina. Kostel je však spjat s dalšími majiteli panství po "Lomikarovi" - Stadiony; konkrétně Jiřím Jindřichem Stadionem, jenž byl děkanem kapituly katedrály ve Würzburgu a předním činitelem tamějšího církevního knížectví na sklonku 17. století. V leporelu nechybí ani bohatý obrazový doprovod: Současné i historické snímky, půdorysy kostela.
Leporelo je neprodejné, zájemci si jej však zdarma vyzvednout k v mázhauzu sídla plzeňských památkářů, v domě U Zlatého slunce, Prešovská 7 v čase mezi 8 - 18 hodinou. (Do rozebrání zásob)
Publikační činnost NPÚ ÚOP v Plzni, řada Památky západích Čech:
Soubor vybraných památek propaguje také publikační činnost plzeňského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Vydavatel si vytkl za cíl stručně, ale přehledně představit vybrané kulturní památky v rámci Plzně i Plzeňského kraje. Autorem textů jsou odborníci včetně těch, kteří jsou pracovníky plzeňského pracoviště památkového ústavu. Neprodejná leporela z edice Památky západních Čech. Populárně naučná řada, jsou zdarma k dispozici v mázhauzu sídla plzeňských památkářů, domu U Zlatého slunce, Prešovská 7 v čase mezi 8 - 18 hodinou.
Velmi zajímavý podrobný popis jedné z nesymboličtějších památek Plzně, Mariánského sloupu na náměstí Republiky, přináší leporelo s názevm Plzeň - Mariánský sloup. Autory textu o kulturní památce jsou Pavel Zahradník a Viktor Kovařík. Leporelo přináší informace o historii sloupu, popis sloupu a jeho bohaté sochařské výzdoby a informuje také o opravách této kulturní památky v minulosti.
Nejnovější z řady publikací nese název Plzeň-Bolevec - selský dvůr čp. 1 U Matoušů. Národní kulturní památka. Autorem je známý odborník na lidovou architekturu, památkář Karel Foud. Leporelo s číslem svazku 5 seznamuje zájemce s historií statku, vystavěného v kontextu starého Bolevce, popis obytného stavení i hospodářských budov. Zabývá se též obnovou této památky.
Leporelo nazvané Horšov, kostel Všech svatých, představuje významnou kulturní památku v rámci Plzeňského regionu. Ředitel plzeňského pracoviště ing. arch. Jan Kaigl, Ph. D., který se dlouhodobě odborně zaměřuje na problematiku románských a gotických církevních staveb, je zároveň autorem fundovaného textu leporela. V něm se čtenář dozví o románské fázi kostela, jeho gotické a barokní přestavbě, nástěnných malbách a historickém mobiliáři. Nechybí ani pasáž o obnově památky a jejím využití.
K dispozici jsou u vydavatele zdarma i dotisky starších leporel, jako například Zřícenina hradu Přimda s textem archeologa a odborníka na hradní torza Petra Sokola, jenž uvádí podrobnosti z historie hradu, dějinná data a zabývá se popisem hradu včetně prezentace z pověstí o Přimdě. Sídlo plzeňských památkářů, historickou budovu v centru Plzně, přibližuje důkladně leporelo s textem historika staveb Jana Anderleho, pod názvem Dům u Zlatého slunce v Plzni.
