Sad a zahrádky s tradičními druhy dřevin, keřů a bylin, které dříve běžně rostly na jihozápadě Čech, vznikají u jediného skanzenu lidové architektury v Plzeňském kraji v Chanovicích na Klatovsku. V projektu nazvaném Co Noe neuvezl zde odborníci i dobrovolníci vysázeli rostliny na dvě předzahrádky a do dvou sadů, řekl Luboš Smolík, ředitel Klatovského muzea, pod nějž skanzen patří.
"Ten projekt si dává za cíl záchranu a další pěstování tradičních ovocných stromů, okrasných keřů a léčivých bylin, které dříve ve vesnicích v okolí byly a které nyní často mizí," řekl Smolík. Už teď roste ve skanzenu ve dvou předzahrádkách s kamennými zídkami kolem 15 druhů léčivek a ve dvou sadech na 20 druhů jabloní, třešní, višní, hrušní, mišpulí a lískových ořechů. Od každého druhu ovocného stromu je v sadech tři až pět kusů.
Pracovníci skanzenu se mohli do projektu pustit díky studii dvou Klatovanů, Karla Čížka a Miroslava Tomana, kteří se dříve pěstovanými stromy a rostlinami dlouhodobě zabývali, řekl Smolík. Na projekt získal skanzen po tři roky příspěvek Plzeňského kraje a loni z nadace Partnerství - celkem asi 160.000 korun. Pracovníci se snaží sehnat ještě další finance na dokončení výsadby původní zeleně jihozápadních Čech ve skanzenu.
Chanovický skanzen je jediný v Plzeňském kraji a jeden z nejmladších v republice. Vzniká zhruba od roku 1994, na jeho tvorbě se výrazně podílela postupně víc než tisícovka dobrovolníků, hlavně středoškoláků a vysokoškoláků. Studenti se při několika pracovních víkendech do roka podílejí na ošetřování a základní konzervaci historických předmětů ze zemědělství, pomáhají budovat cesty v areálu, základy pro stavby i stavět přenášené usedlosti staré kolem 200 let. Pomáhali také s budováním sadu. Ve skanzenu je kolem 15 objektů - od dvou drobných křížků po rozsáhlé stodoly a sýpky a dvě obytná stavení. Nadšenci a milovníci historie je rozebrali a přenesli z různých koutů podhůří Šumavy.
