V úterý 20. listopadu v 10:00 hodin se koná v atriu budovy Západočeské univerzity v plzeňské Univerzitní ulici slavnostní vernisáž výstavy ke stému výročí narození a třicátému výročí úmrtí nejvýznamnější postavy české filozofie minulého století a naší novodobé historie profesora Jana Patočky „… a pozdravujte filozofy“.
Při příležitosti těchto výročí (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) proběhlo v České republice několik připomínkových akcí, přičemž hlavní z nich byla významná mezinárodní konference. Vedle této a spolu s ní vytvořil Archiv Jana Patočky spolu s Centrem pro teoretická studia výstavu nazvanou „… a pozdravujte filozofy“, kterou nyní budou moci vidět učitelé, studenti i celá široká veřejnost v Plzni.
Vernisáže se zúčastní řada významných osobností české akademické obce i rodinných příslušníků profesora Patočky. Výstavu zahájí rektor ZČU doc. Josef Průša a uvede jí filozof doc. Jiří Fiala. Úvodní slovo pak přednese osoba nejpovolanější, dcera Jana Patočky, Františka Sokolová, která je zároveň spoluautorkou celé expozice.
Dalšími přizvanými hosty jsou: proděkan Fakulty humanitních studií UK a žák Jana Patočky Jan Sokol, ředitel Archivu Jana Patočky – Ivan Chvatík, proděkan FHS UK a žák Jana Patočky – Zdeněk Pinc a mnoho dalších. Celá expozice sestává z šesti velkých dvojitých panelů zejména s obrazovými a textovými informacemi a ze šesti vitrín, které obsahují především exponáty spojené s osobou, životem a dílem Jana Patočky.
Více než životopisné údaje chceme zdůraznit, co je pro spojitost s výstavou podstatné: Patočka neměl příležitost k systematické práci ani výuce a přesto měl velký vliv na řadu českých intelektuálů, zvláště v době, kdy po nucené emeritaci pořádal pololegální bytové semináře a kdy se kolem něho seskupil relativně stabilní okruh posluchačů, zejména z disentu, myšlenkově ovšem různorodý.
Datum zahájení plzeňské výstavy těsně po výročí sametové revoluce (připadlo na víkend) není tedy vůbec náhodné. Patočka se totiž stal jakýmsi duchovním otcem intelektuálního a posléze i politického odporu proti komunistickému režimu (spolu s V. Havlem byl prvním mluvčím Charty 77). Jeho idea „života v pravdě“ a autentické POLIS jako společenství těch, jež jsou solidární ve své otřesenosti, ovlivnila i první politické aktivity V. Havla po listopadu 1989. Pojem PRAVDIVOSTI není mu okamžitým rozhodnutím, ale trvale pěstovanou odpovědností ke všem věcem lidského bytí. Mezi Patočkovy žáky či myslitele, kteří jím byli ovlivněni, lze počítat takové osobnosti, jako je E. Kohák, V. Bělohradský, I. Dubský, P. Rezek, R. Palouš, Z. Neubauer, J. Michálek, L. Hejdánek, J. Cibulka, J. Polívka, J. Němec, I. Chvatík, J. Sokol, P. Kouba, Z. Pinc a další.
Výstava potrvá v atriu několik týdnů, poté (pravděpodobně před vánocemi) bude ještě přesunuta do některé vhodné budovy v centru města. Tuto ojedinělou výstavu pro Plzeň získalo a její organizaci zajišťuje oddělení mezioborových aktivit ZČU, na jehož internetových stránkách www.ums.zcu.cz se můžete dovědět další podrobnosti a veškeré aktuality k výstavě.
