V těchto dnech přišla plzeňské Záchranné stanici živočichů zpětná hlášení z Kroužkovací stanice Národního Muzea Praha a tím pádem plzeňští ochránci přírody získali několik zajímavých informací o migraci a pohybu jimi okroužkovaných druhů ptactva.
Sluka lesní od Kralovic střelena po roce ve Francii
Dne 23.11. 2008 přivezl kolega Václav Kural st. z obce Studená u Kralovic (okres Plzeň – sever) poraněnou dospělou sluku lesní. Pták měl po nárazu na překážku (sklo) otřes mozku a chvilkovou indispozici od nárazu. Po dvou dnech se její zdravotní stav zlepšil tak, že ji šéf stanice Karel Makoň 25.11. 2008 okroužkoval a vypustil u ř. Berounky v Plzni - Doubravce. "Vidím to jako dnes, všude už bylo trochu sněhu a než ulétla, tak jsem si ji ještě stihl pěkně nafotografovat (viz přiložené foto). Tenkrát jsem měl trochu obavy, zda dělám dobře, že ji pouštím tak brzy a do sněhu, ale riskl jsem to a jak je vidět, sluka to zvládla. Zpětné hlášení, které jsem dostal hovoří zcela jasně. Sluka lesní okroužkována 25.11. 2008 jako pacient DES OP, vypuštěna u ř. Berounky v Plzni – Doubravce, byla 13.12. 2009 (to jest po 383 dnech od okroužkování a vypuštění) střelena (bohužel) neznámým lovcem ve Francii, v oblasti Mirisel - Somme. Ještě přesněji to bylo 785 km vzdušnou čarou od místa vypuštění /Plzeň- Doubravka. Na jednu stranu smutná, ale pro nás důležitá a zajímavá zpráva," líčí Makoň.
Sluka lesní v minulosti u nás oblíbený lovný pták. Dnes však díky velkému poklesu jejího stavu zákonem chráněný a zvláště chráněný ptačí druh, který se neloví. V minulosti střelit sluku byla otázka myslivecké cti a obtížný lov rychlé sluky mezi stromy vyžadoval určitou dávku lovecké zručnosti, umu a znalosti. V minulosti kdo nestřelil za svůj život alespoň jednu sluku a neměl doma její trofej či alespoň pero za kloboukem, tak nebyl myslivec. Dnes je sluka lesní vzácný druh a většinou pouze náš pacient po nárazu na překážku či skleněnou plochu. Sluky lesní táhnou většinou za soumraku při vodě (řekách), a tak za svou éru v ZSŽ měli sraženou sluku lesní například v Pražské ulici u Masných krámů, u zimního stadionu v Doudlecích, či Staré sladovny v Malé ulici.
Fotografie je opravdu fotografie okroužkované sluky lesní, která byla následně ulovena ve Francii :-(
Západočeské labutě zimují v Německu, jihomoravské zase v Rakousku
Dalších 31 zpětných hlášeních přišlo k labutím velkým, které Plzeňáci kroužkovali v roce 2009 v rámci projektu monitoringu a vyšetření na ptačí chřipku. V roce 2009 okroužkovali, odčetli a odebrali vzorky na vyšetření ptačí chřipky od celkem 123 labutí velkých. Všechny vzorky byly opět negativní. Díky ornitologickým kroužkům například zjistili, že ptáci z Plzeňského kraje (Západních Čech) létají zimovat do sousedního Německa, zatím co ptáci od Hodonína a z Lednice zase do Rakouska. Cenné informace nám přes Kroužkovací stanici N.Muzea Praha poslala německá a rakouská kroužkovací centrála, jejíž spolupracovníci v průběhu letošní zimy pečlivě odečítali (většinou dalekohledem) kroužkované labutě na významných ptačích zimovištích zrovna tak, jako to dělají Plzeňští v Plzni na ř. Berounce.
"Vzájemná výměna dat přes kroužkovací centrály má pak velký přínos pro praktickou ochranu sledovaných druhů. Tak například díky kroužkům se dá zjistit nejenom odkud a kam ptáci táhnou, kde hnízdí a zimují, ale i kolik jich je, kolika let se dožívají, co na ně působí, kdo s kým hnízdí a mnoho dalších informací. Díky kroužkům získáváme cenné informace a poznatky o životě jednotlivých druhů sloužící k jejich následné efektivnější ochraně," vysvětluje Makoň.
Díky kroužkům například ochranáři ví, že labutě, které v létě 2009 pelichaly na jihomoravských rybnících u Hodonína, Bzence, Znojma a Lednice nemají ptačí chřipku a trávily zimu na Dunaji v Rakouské Vídni nebo v oblasti Gralla – Steiermark či Melk – Niederösterreich. Zatímco labutě kroužkované na hnízdě v Milevči (PJ), Radnicích (RO), Boru u Tachova (TC), Novém Dvoře (TC), Zadním Chodově (TC), Plané (TC), Vysokém Sedlišti (TC) nebo na ř. Berounce u Darové (PS), rybníce u Přehýšova (PS), Chotěšovičk (PS), Vysoké Libině (PS) či Jivjan (DO) zimují v Německu na lokalitě Regensburg – Winzer, Oderpfalz atd..
