Šroubováky, hasáky, páčidla, kukly a další vybavení, které použili pachatelé při spáchání trestného činu nebo přestupku přebírá do evidence Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V Plzeňském a Karlovarském kraji ročně takto získá zhruba 900 předmětů. Prodává je do bazarů, vypisuje výběrová řízení nebo vyváží na skládku. Peníze odvádí státu. Maximálně jde o 15.000 až 20.000 korun, řekl dočasný ředitel plzeňského pracoviště ÚZSVM v Plzni Ladislav Nový.
Nejrychleji se úřad zbavuje nářadí. Šroubováky nabízí za cenu kolem pěti korun, kladiva za 20 korun. "Pokud si chce někdo vybavit dílnu, je to ideální příležitost," dodal Nový. Ve dvou suterénních místnostech budovy plzeňského pracoviště naopak zůstávají kukly, basebalové pálky, poškozené nářadí a další věci, o které nikdo nestojí. Často to bývají i kuriózní drobnosti, například dlažební kostka nebo tři kusy nití. "I na ně byl vyhotoven speciální rozsudek a museli jsme si je vyzvednout u soudu," uvedl Nový. Režnou nit se zloděj pokusil zastrčit do zámkové vložky.
Z Karlovarska, kde se hodně hrají skořápky, dostávají úředníci i pouhé krabičky od sirek. Ze zákona je musejí převzít a zajistit jejich likvidaci. "To je samozřejmě neefektivní," dodal Nový.
Čas od času se mezi zabavenými věcmi objeví jízdní kolo, které lupič ztratil, když z místa činu odjížděl. "Prodáváme ho i za několik set korun a to výslednou částku znatelné navýší," dodal Nový.
Počty zabavených věcí zůstávají dlouhodobě přibližně stejné. Cenu stanoví speciální komise úřadu. Objeví-li se na seznamu netypický předmět, objednává znalce. Když státu propadnou drogy, ponechává si je policie a náleží ministerstvu vnitra. ÚZSVM v takovém případě zajišťuje jen "papírovou" agendu.
Do roku 2006 musel ÚZSVM přebírat také věci nalezené, pokud se o ně do určité doby majitel nepřihlásil. Změna legislativy tuto povinnost přenesla na obce.
