Jednou z hlavních činností Rybí líhně Správy NP a CHKO Šumava, se sídlem v Borových Ladách, je chov původních a v ekosystému NP Šumava žádoucích rybích druhů. „Tímto chovem zajišťujeme přirozenou druhovou i věkovou rovnováhu rybích společenstev. Co se týče druhů, v tocích NP Šumava se vyskytuje pstruh obecný, lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná a mihule potoční. Správa NP a CHKO Šumava se věnuje chovu původní šumavské populace pstruha obecného – formy potoční (Salmo trutta - fario) a je již dva roky zařazena do Národního programu jako vlastník genetického zdroje,“ sdělil Josef Šperl, vedoucí rybí líhně.
Letošní umělý výtěr pstruha potočního byl zahájen v polovině října a trval jeden měsíc, je umístěn v 15 aparátech a čítá na 150 tisíc jiker.
„V průběhu šesti měsíců se z oplodněných jiker vylíhne plůdek a začátkem května jej již vysazujeme do těch nejmenších přítoků řek, kde se přirozeně vytírá. Ročně se do přítoků 4 rybářských revírů (Křemelná, Teplá Vltava, Řasnice a Studená Vltava) o celkové délce 41,2 km, na kterých je možný omezený výkon rybářského práva, vysadí na 60 tisíc kusů plůdku pstruha potočního. Zde se však ryby loví formou ´chyť a pusť´ a na háčky bez protihrotu. V NP Šumava rozšiřujeme chráněné rybí oblasti a upozorňujeme, že od letošního roku je mezi tyto oblasti zařazen rybářský revír řeky Vydra v úseku Modrava - Čeňkova Pila,“ doplnil Josef Šperl.
Zarybňovací plány u jednotlivých revírů počítají také s vysazením 1 600 kusů ročka lipana podhorního, 1 200 kusy ročka mníka jednovousého a s 1 400 kusy střevle potoční. Rybí líheň se nevěnuje jen svým revírům, ale produkuje i pro Český rybářský svaz, který hospodaří na revírech na hranicích NP Šumava v oblasti Vltavy a Otavy.
„Naše rybí líheň se věnuje také vzdělávacím a propagačním programům. V letošním roce jsme realizovali 15 odborných exkurzí, které navštívilo 309 osob. Provádíme rovněž prohlídky s výkladem pro veřejnost, těch letošních bylo 26 a zúčastnilo se jich 1 220 osob,“ doplnil řekl Josef Šperl.
