Je 14. června, krátce před čtrnáctou hodinou. Na návsi v Bujesilech se scházejí příznivci Mysliveckého sdružení Stráně Bujesily, aby společně s místními myslivci, pozvanými hosty a dalšími zájemci o tohoto ušlechtilého koníčka vzdali holt svému partonu - svatému Hubertovi a odhalili jeho památník nedaleko obce.
Svatý Hubert pocházel z velmi bohaté šlechtické rodiny. Byl výborným lovcem, milovníkem hýřivých zábav i lidumilem s dobrým srdcem. Legendy o něm povídají, že po těžkém životním osudu jej oslovilo v přírodě při lovu nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící kříž. Promluvil k němu nadpřirozený hlas, který se ho zeptal: “Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř. Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“ Po tomto zážitku se Hubert stal knězem.
Úvodního slova se po slavnostním troubení sourozenců Kučerových z Kozolup ujímá Milan Trnka – předseda MS Stráně Bujesily, aby přítomné přivítal na této na Rokycansku nevšední akci. Její datum nebyl vybrán náhodně, vždyť červen je označován nejen jako měsíc mláďat, ale především myslivosti. Ta v sobě zahrnuje řadu aktivit od péče o zvěř až po společenské aktivity, kterých na malých obcích příliš není. Myslivci jsou tak někdy jedinými nositeli kultury. Poté se průvod necelé stovky lidí pomalu odebírá na místo. I to má svoji symboliku. Památník je v místě, kde se scházejí čtyři cesty. Následuje obsáhlý a velice výstižný projev PhDr. Ireny Bukačové – ředitelky Muzea v Mariánské Týnici o historii svateho Huberta, který je uznávaným patronem lovců a myslivců. Vlastní vysvěcení provádí páter Vrbenský z farnosti Kralovice.
