V Drnovém potoce plavou jedovaté ryby

Ryby v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech obsahují vysoké koncentrace zbytků nebezpečných látek. Rozbory nechali udělat ekologové ze sdružení Arnika, kteří se už několik let zabývají případem rodiny Rychtaříkových z Lubů.

Jarní servisní akce AUTO CB

Ryby v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech obsahují vysoké koncentrace zbytků nebezpečných látek. Rozbory nechali udělat ekologové ze sdružení Arnika, kteří se už několik let zabývají případem rodiny Rychtaříkových z Lubů.
Manželé získali v restituci hospodářskou část rodinné usedlosti, která léta sloužila bývalému státnímu podniku jako sklad pesticidů. Stavba, kterou od jejich obydlí dělí jen dvůr, obsahuje vysoké koncentrace těchto látek. Vysoké koncentrace pesticidů nyní rozbory zjistily i u ryb v potoce, který kolem objektu teče, řekl novinářům Jindřich Petrlík z Arniky.
Posudek, který nechali ekologové zpracovat, zatím jednoznačně nepotvrdil, že sklad je zdrojem toxických látek zjištěných v rybách. "K tomu jsou potřebné další průzkumy, které hodláme zadat," řekl Petrlík. V tělech šesti ryb byly při rozboru zjištěny vysoké koncentrace už dávno nepoužívaných pesticidů lindanu, hexachlorbenzenu a některých pozůstatků DDT.
Používání všech těchto pesticidů určených například k moření semen na ochranu před půdním hmyzem nebo k ošetřování pšenice je už od 70. let 20. století zakázáno. Tyto chemikálie mají nepříznivý vliv na zdraví lidí, mohou způsobit poškození nervové soustavy, narušení hormonálního systému, poškozovat játra, ledviny a štítnou žlázu, při dlouhodobém působení mohou zapříčinit rakovinu či poškodit reprodukční systém.
Václav Rychtařík bojuje za odstranění ekologické zátěže zhruba 13 let. Z rozborů ryb neměl radost. "Doufám, že pomohou rozetnout začarovaný kruh kolem vyčištění staré ekologické zátěže, kterou moje rodina nezpůsobila, ale musí se jí zabývat. Navíc v tomto prostředí po celou dobu žijeme a není to pro nás zrovna příjemný pocit," poznamenal Rychtařík. V poslední době je podle něj více cítit chemický zápach i na zahradě mimo objekt bývalého skladu. Rodina se prý i bojí nechat si udělat lékařské testy, aby se dozvěděla, jak zdraví jejích členů ovlivnil bývalý státní sklad.
Podle Petrlíka by se měly úřady případem vážně zabývat. Ani po letech vyjednávání s úředníky manželé nemají zatím v ruce příslib řešení problému. Náklady na dekontaminaci se odhadují na desítky milionů korun. Protože se rodina nikde v tuzemsku nedočkala pomoci, doufala, že nadějí na financování dekontaminace jsou zdroje EU. Zatím ale ještě není zpracovaný projekt, který je nutné předložit.
V objektu začal bývalý státní Agrochemický podnik skladovat a připravovat pesticidy před 40 lety. Podle dokladů ho manželé získali v roce 1993, fyzicky ho mohli převzít až o několik měsíců později. To už ale uplynula lhůta na reklamaci. O zamoření se dozvěděli, když chtěli objekt pronajmout. Nájemce si nechal udělat rozbory, které potvrdily obsah DDT. Manželé se začali domáhat dekontaminace, soudy se ale dlouho táhly. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
st 19.07.2006 09:16



0 +
 
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka