Stát by podle starostky Kasejovic Hany Čápové měl rumunským Čechům, kteří se do Česka stěhují za prací z oblasti Banátu, udělovat občanství rychleji než ostatním přistěhovalcům. "Jde o bezproblémové a pracovité rodiny a jsme připraveni přijmout další krajany, kteří z rumunské horské oblasti hojně odcházejí," uvedla v minulých dnech při setkání s krajany a zástupci rumunské župy Caras-Severin Čápová.
V obci se 1300 obyvateli dnes trvale žije 27 rumunských Čechů ve věku 20 až 40 let, z nichž všichni pracují přímo v Kasejovicích, dále v Chanovicích a Blatné. "Někteří z nich už si kupují domky," uvedla Čápová. Obecní úřad spolu s diecézní charitou zařídí přistěhovalcům dočasné ubytování i práci, nejprve většinou v zemědělství. "Mluví stále velmi dobrou a příjemnou staročeštinou z plzeňské oblasti," dodala.
Krajané musejí čekat na vyřízení občanství pět let jako imigrant jakékoli jiné národnosti. "Navíc už v Rumunsku se složitou cestou vykupují z tamního občanství. Česko by jim mělo dát občanství dřív," uvedla starostka. S tím souhlasí také Ivo Doukoupil z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni, který v Banátu pomáhá Čechům s vybavováním počítačových učeben.
V květnu budou kasejovičtí zastupitelé schvalovat smlouvu o spolupráci s rumunskou obcí Gernik. V ní žije podle jejího místostarosty Václava Piečka 460 Čechů, ale v roce 1992 jich bylo stejně obyvatel jako Kasejovic. "Mladí lidé odešli kvůli nedostatku práce zejména na Plzeňsko a do Skalné a Lubů na Chebsku," dodal. Podle něj potřebují nádherné české vesnice v rumunských horách více propagace, aby tam Češi jezdili na dovolenou a vozili peníze.
Starostka navštívila oblast poprvé v roce 1998, kdy se zúčastnila pravidelného festivalu českého folkloru. "Tolik českých písniček, jako umí tamní děti, naše ratolesti nezazpívají," uvedla Čápová. Starostka se vrátila domů a požádala české firmy, zda by nemohly těmto chudým lidem pomoci. "Viděla jsem, jak těžce s koňmi obdělávají horská políčka. Já bych na to pole ani nedošla," dodala.
Kasejovický podnikatel, který má firmu PV Electronic, založil v Gerniku pobočku na výrobu cívek a montáž elektronických dílů. "Zaměstnává 23 lidí a nyní tam staví novou halu pro 40 lidí," uvedl Dokoupil.
Do Banátu přišli čeští osadníci za Rakousko-Uherska v roce 1827. Stovky rodin především z Plzeňska, okolí Prahy a Kladna se vydaly na vorech po Dunaji do neobydlené hraniční oblasti. Nejprve založily vesnici Svatá Alžběta a Svatá Helena. Později přibylo Rovensko, Šumice, Bígr, Gernik a Eibenthal. V současné době ve vesnicích žije přibližně 2000 krajanů. Před 15 lety to bylo zhruba pětkrát více.
