V Kašperských Horách po ročním zkušebním provozu otevřeli kotelnu na biomasu. Po desítkách let nahradila několik uhelných zdrojů. Mimo jiné pominuly problémy s přízemním kouřem, které město zažívalo při inverzích. Město se tak stalo atraktivnějším pro turisty. Řekla to starostka Anna Balounová.
Cena tepla z nového zdroje je 300 korun za gigajoule. Podle starostky je jedna z nejlevnějších v kraji. Město ji chce dlouhodobě udržet. "Bude ale záležet na cenách nakupované štěpky a elektřiny," uvedla starostka.
Kotelna dodává teplo do 108 objektů, zejména bytových domů a škol. Má ještě volnou kapacitu. "Na příští rok připravujeme připojení dalších zhruba 30 odběrných míst pro nové zájemce o dodávku tepla," řekla Balounová.
Čtyřmegawattová kotelna přišla na 82 milionů korun. Ke stavbě patří šest kilometrů teplovodů. Na čtyři pětiny sumy získaly Kašperské Hory výjimečnou státní dotaci, zbytek řešily úvěrem spláceným z prodeje tepla. V kotelně se topí z 90 procent štěpky od jednoho dodavatele, zbytek se dováží z městské pily. V budoucnu by měl být podíl z městské pily až třetinový. Město má 6100 hektarů vlastních lesů. Z nich je ale 4600 hektarů v Národním parku Šumava, odkud se nesmí dřevo svážet, nebo hodně vzdálených.
