Nejvíce 20 větrných elektráren ve skupinách po třech až čtyřech by mohlo vzniknout na čtyřech územích Plzeňského kraje, které zkoumala studie České zemědělské univerzity. Lokality, kde byl největší zájem investorů, reprezentují desetinu území Plzeňského kraje. Nejlépe vyšlo Kralovicko v regionu Plzeň-sever a Soběšicko na Klatovsku, uvedl při dnešní prezentaci studie její zpracovatel Petr Sklenička. Oblasti u Všerub na Domažlicku a Kasejovicko na jihu Plzeňska nejsou vhodné.
"Studie, která bude sloužit obcím jako podklad pro rozhodování, zkoumala oblasti pouze z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody, a ne to, zda tam fouká vítr nebo ne. To už je věcí investora," řekl Sklenička, který už zpracovával koncepci ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje. Dokáže si prý představit, že by v jiných částech regionu také mohly vzniknout "větrníky", kde by ke krajinářským a ekologickým střetům nedocházelo.
Podobnou studii má zatím pouze Liberecký kraj. Její koncepci převzal pardubický region a výběrové řízení na zpracování vyhlásil Moravskoslezský kraj. "Minulé vedení ministerstva životního prostředí zaspalo. Mělo nechat zpracovat preventivní materiál, z něhož by mohli možní investoři vycházet," řekl Sklenička.
Kraj vybral do studie jenom ta území, kde byl největší zájem investorů. "Není vyloučeno, ze zadáme další," uvedla vedoucí odboru ochrany přírody Emílie Kočandrlová. Limitující byly peníze. Podle poslance a bývalého šéfa krajského odboru životního prostředí Vladimíra Dlouhého není nutné "předdefinovávat" pro možné investory celé území kraje. Jasné je, že musí být vyčleněna Šumava, Český les a 25 přírodních parků, míní.
Na Kralovicku, které vyšlo nejlépe, jde o dvě území - na západ až ke Kožlanům a na sever k Vysoké Libyni, kde jsou velké plochy orné půdy a vysoké silo. Východně od Soběšic jsou dvě menší vhodné lokality. U obou by šlo o celkovou výšku větrníku do 120 metrů.
Studie zahrnula zvláště chráněná území, přírodní parky, památkářsky i krajinářsky cenné lokality, lesy, ale také 12 významných ornitologických lokalit ve všech čtyřech oblastech.
Radní Plzeňského kraje vydali už v polovině prosince nesouhlas s výstavbou větrných elektráren. Důvodem byl tlak aktuálních návrhů na stavbu těchto zdrojů v šesti lokalitách. Do kraje, v němž chtějí udržet krajinný ráz, se podle nich tyto stavby nehodí. "Museli jsme rozhodnout dříve, než skončila studie, byli jsme pod tlakem podnikatelů," uvedl radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg.
Radní to schválili jako návod pro pověřené obce. Kraj ale nemůže zasahovat do správních řízení pověřených obcí.
Kraj bude nadále podporovat dotacemi stavbu zdrojů na biomasu a vodních elektráren.
