V Plzeňském kraji ubývá práceschopných lidí, a firmy se tak musejí obracet na cizince, zejména Ukrajince a Slováky. Počet obyvatel a narozených lidí klesá. Pokud bude mít region v příštích letech populační růst, tak jedině přílivem cizinců nebo stěhováním lidí z jiných krajů. Počtem cizinců už je kraj na čtvrtém místě po Praze, středních Čechách a jižní Moravě. Na konferenci Trh práce v Plzeňském kraji, organizované plzeňskou agenturou Grafia, to uvedl analytik trhu práce Lubor Tvrdý z katedry regionální ekonomiky Technické univerzity Ostrava.
Od prosince 2004 do letošního května se počet cizinců pracujících v Plzeňském kraji téměř zdvojnásobil na více než 11.000, což je třetina oproti Středočeskému kraji a pětina oproti Praze. V Plzni jich je téměř 6500, 46 procent z Ukrajiny, 19 procent Slováků a 22 procent z Vietnamu.
"Naši lidé už nárůst práce v kraji nezvládají. Sehnat mladého, zdravého Čecha je přitom problém," řekl Tvrdý. Podniky musejí více spolupracovat se středními a vysokými školami. Růst počtu cizinců není podle něj nic špatného, vyrovnává demografické ztráty. Západočeši si musejí odvyknout, podobně jako ve Francii a Německu, že region už nebude tak etnicky homogenní.
Problémem kraje je průmysl soustředěný hlavně v Plzni. Dosavadní vysoký růst HDP na hlavu klesá. Průmysl by měl být v kraji lépe rozložen. Kraj už předhonily jižní Morava a střední Čechy.
Za posledních deset let ztratil kraj 4533 lidí, samotná Plzeň ale 8200. Z krajského města se ale lidé neodstěhovali mimo region, ale do jeho jiných okresů. Nejvíce si za deset let polepšily regiony kolem krajského města - Plzeň-jih o téměř 2200 lidí a Plzeň-sever o téměř 1800 nových obyvatel.
Od roku 1981, označovaném jako demografický přechod, trvá v Plzeňském kraji trend vyššího počtu zemřelých lidí nad narozenými. Vylepšuje se až v letech 2004 a 2005, kdy začínají rodit silnější populační ročníky. Podle Tvrdého má ale tento stav trvat jen tři roky. Loni zemřelo v kraji 5846 lidí a narodilo se jich 5445. O rok dříve bylo záporné saldo 2,5násobné.
Na zmenšující se pokles obyvatel kraje má ale hlavní vliv pozitivní migrace od roku 1992. Do kraje se stěhuje více lidí, než ho opouští. Jen za loňský rok přišlo 5700 lidí a odstěhovalo se jich 3339, což je nejlepší migrační saldo od roku 1989, uvedl Tvrdý. Zdůvodnil to velmi dobrými pracovními příležitostmi regionu, který má dlouhodobě - po Praze a středních Čechách - třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v ČR. Zároveň jsou tu, zejména v Plzni, dobré mzdy. O rok dříve byl migrační poměr 5584:5126.
Problémem kraje je po Praze druhý nejmenší podíl dětí do 14 let, který činí 14,6 procenta. Kraj má také stejně vysoké procento seniorů nad 65 let.
Nepříjemná je také hustota obyvatel na kilometr čtvereční, která je 73, druhá nejnižší po jižních Čechách, kde žije 62 lidí/km2. "Valná většina lidí obývá velká města, zejména Plzeň. Obsluha velkého regionu je velmi drahá a náročné je také udržet infrastrukturu," vysvětlil Tvrdý.
Největší podíl lidí pracuje nadále ve zpracovatelském průmyslu, 32 procent, přitom před deseti lety to bylo o tři procentní body méně. O stejně bodů, na 13 procent, vzrostl počet pracovníků v obchodu a službách. Stoprocentní pokles, na 4,5 procenta, zaznamenalo zemědělství a lesnictví.
