I přesto, že podle kalendáře přišel podzim a příroda se začíná pomalu, ale jistě připravovat na zimu, sovy pálené v Malesicích mají s trochou nadsázky ještě „jaro“. "V těchto dnech jsme totiž zjistili druhé hnízdění této poměrně vzácné a zajímavé sovy právě v Malesicích u Plzně. Sovy pálené zde hnízdí již několik let a je to poslední ostrůvek na území Plzně a jejího přilehlého okolí. Mimo jiné sovy pálené jsou našimi přímými sousedy a k hnízdění často využívají lidská sídla a stavby. Nejraději mají staré stodoly, zemědělské budovy, stáje, půdy či kostelní věže," říká šéf plzeňských ochránců zvířat Karel Makoň. Za úbytkem sov pálených v naší přírodě jednoznačně stojí nešetrná chemizace v zemědělství. V minulosti hojně používané pesticidy a jedy, ale i současně aktuální změny v krajině, nárůst automobilové dopravy a velký tlak predátorů, zejména skalní kuny. Poslední zbytky sov pálených se vyskytují okolo Stoda, Heřmanovi Huti, Manětína, Města Touškova a něco málo na Domažlicku. "Právě z těchto míst máme časté nálezy některých poraněných ptáků či prokázaná hnízdění," dodává.
Vraťme se ale k sovám do Malesic. Na druhou stranu je druhé hnízdění sov pálených v jedné sezoně naprosto normální jev, neboť právě sova pálená je známá tím, že může hnízdit dvakrát až třikrát do roka. Sova pálená se totiž specializuje na lov hraboše polního a pokud dojde na lokalitě, kde loví, k jeho přemnožení, tak hnízdí i několikrát. Jedná se o zcela přirozenou přírodní rovnováhu a uzavřený potravní řetězec. Je-li hodně hrabošů, má sova pálená v jednom roce i více mláďat a obráceně. Dokonce je prý zjištěno, že přemnožení hraboši ve svém organizmu produkují určitý druh hormonu, který stimuluje právě sovy pálené k dalšímu hnízdění a většímu počtu vajec na snůšce. Každopádně sovy pálené do naší přírody patří, jsou velice užitečným pomocníkem v zemědělství a podstatně ekologičtějším i levnějším likvidátorem hrabošů polních.
"V Malesicích jsme kroužkovali jedno předčasně vylétlé mládě se zbytky prachového opeření na hlavě a zádech. Po označení ornitologickým kroužkem bylo vráceno zpět do hnízda ke svým sourozencům. Pravděpodobně se jednalo o naše poslední kroužkované mládě letošní sezony, jelikož většina ostatních druhů volně žijícího ptactva má svá mláďata poměrně velká, vzletná a mimo hnízdo," uzavírá Makoň.
