Zhruba před třemi měsíci plzeňští ochránci přírody informovali o nálezu poraněného mladého samce z roku 2008 bez kroužku, označení a identifikace. Pták byl nalezen po úrazu jako nevzletný nedaleko obce Kdyně na Domažlicku. Měl poraněné křídlo pravděpodobně od nárazu a s ohledem na následky zranění nemohl být vrácen zpět do volné přírody. Po základní léčbě ho Plzeňáci předali kolegům do Záchranné stanice živočichů v Bartošovicích na Moravě, kde bude zapojen do dalšího chovu.
"K našemu překvapení se v těchto dnech do stanice dostal sokol další. Tentokrát se jedná o mladou samici, přesněji řečeno mládě z roku 2008. Má popálené pravé křídlo a stoják. Uvidíme, jak bude poškození tkání postupovat a podle toho se pak bude řešit další léčba. Úrazy elektrickým proudem jsou však neléčitelné a nekróza tkáně u popálenin nejde téměř zastavit," říká šéf záchranné stanice Karel Makoň s tím, že je to daň civilizaci a naštěstí energetici pro ptáky nebezpečné sloupy mění a na vybraných lokalitách proti těmto případům stávající rozvodná zařízení zabezpečují.
"Nelze však naráz vyměnit všechny sloupy najednou, a tak sokolí samice sedla nedaleko Nýřan na starý typ sloupu a ten se jí stal osudným," popisuje Makoň.
Ať už tento případ dopadne jakkoli, má nález hned dvou poraněných sokolích mláďat na Plzeňsku velký význam. Vše totiž nasvědčuje tomu, že populace sokola stěhovavého stoupá a že areál jeho výskytu se přirozeně rozšiřuje. Přesněji řečeno, lze předpokládat, že návrat sokola stěhovavého do naší přírody má nakročeno správným směrem a že z původně téměř vyhubeného druhu se stává druh se vzestupnou tendencí.
O tomto trendu hovoří i kolegové ornitologové a hlavně sokolníci, kteří právě v tomto období zcela běžně sledují při honech divoké ptáky i v okolí Dobřan, Stoda, Staňkova a Plzně.
"Pravdou ale zůstává, že ani jeden nalezený sokol neměl ornitologický kroužek, a tak se o jejich původu můžeme pouze dohadovat. Každopádně jsme jim nabrali krevní vzorek na vyšetření DNA analýzy a pokusíme se s odbornou laboratoří molekulární genetiky v Brně zjistit co nejvíce informací. Mladý sokol stěhovavý má totiž poměrně dost velký akční rádius, a tak je možné, že posilovaní naší české populace je ze sousedního Německa, kde sokoly v minulosti úspěšně vypouštěli a tím vrátili do volné přírody. Každopádně pozorování a nálezů sokolů přibývá a to je dobrá zpráva," dodává Makoň.
Možná se konečně i osiřelá (ovdovělá) samice sokola stěhovavého bezprizorně sedící na střeše kostela sv. Bartoloměje na náměstí Republiky konečně dočká svého ženicha a opět zahnízdí. Otázkou však zůstává, zda ptáci z divoké přírody jsou schopni obsadit městské prostředí a zda původně uměle vypuštěná samice tím pádem nezůstane uprostřed Plzně i nadále bez partnera. "Každopádně je v nejlepších letech a pokud by ani letos nezahnízdila, pokusili bychom se jí sehnat staršího samce z nějakého legálního chovu a hnízdění sokolů v Plzni tímto způsobem podpořit," dodává Makoň závěrem.
