V obci Trokavec na Rokycansku se 3. března uskuteční referendum o případném umístění radarové základny USA. Řekl to starosta obce Jan Neoral. "Zastupitelstvo jednoznačně rozhodlo, že se místní referendum bude konat, a to 3. března," sdělil.
V referendu bude moci vyjádřit svůj názor 98 obyvatel obce. "Neznám nikoho, kdo by s radarovou základnou souhlasil," řekl Neoral.
Napsalo to dnešní Právo. Podle něj Trokavec leží na hranici vojenského území Brdy, kde by podle prozatímních americko-českých vyjednávání měla být základna umístěna. Neoral už koncem ledna prohlásil, že postavení základny v okolí obce není možné z důvodu nevhodného terénu. Neoral bude jedním ze starostů, s nimiž dnes bude o základně hovořit ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Naopak bývalý prezident Václav Havel v článku v dnešním Právu umístění radarové základny v ČR podpořil. "V době, kdy tón euroatlantickým strategickým koncepcím udávají země, jako je severní Korea či Írán, a kdy se nekontrolovatelně šíří zbraně hromadného ničení a mezinárodní terorismus, po nás naši spojenci už skutečně méně chtít nemohou," napsal. Zopakoval, že o základně by se nemělo rozhodnout v referendu. "Vyhlásit referendum v této věci by znamenalo zpochybnit vlastní mandát, manifestovat nedůvěru k vlastní kompetenci a v posledku i zpochybnit výsledky voleb," uvedl.
Havel také nepřímo polemizuje s názory zelených a ČSSD, podle nichž by základna měla být součástí obrany NATO. "Tvrzení, že Česká republika nemá uzavírat bilaterální smlouvu se Spojenými státy, ale jako členská země by měla využít společné obrany Severoatlantické aliance, je absurdní především proto, že americký projekt je koncipován jako první krok k obraně celého euroatlantického prostoru. Bez amerického projektu nevznikne v budoucnu ani obranný systém NATO," argumentuje exprezident.
Pokud česká vláda americkou nabídku na umístění radaru odmítne, navenek se podle Havla nic nestane. "Nikdo nám nic nevyčte. Jen se podiví, že my, kteří nejsme schopni dávat na svůj armádní rozpočet ani tolik, kolik jsme se zavázali při vstupu do NATO, odmítáme nabízenou spolupráci a ochranu. Pak bychom si museli položit otázku, co vlastně v tomto světe chceme," napsal.
Obavy z případného íránského útoku, jemuž má podle analytiků čelit i případná radarová základna USA v Česku a s ní související možná raketová základna v Polsku, odmítá v rozhovoru pro dnešní Haló noviny chargé d´affaires Íránu v ČR Majid Nili. "Instalace radaru je vnitřní záležitostí, nebo svou povahou otázkou dvoustranných vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou. Český lid a jeho vláda nepochybně pozorně posoudí prospěch nebo cenu takového kroku," řekl diplomat s tím, že "Írán není hrozbou pro žádnou zemi".
Američané o výstavbu radaru ve vojenském prostoru Brdy oficiálně požádali v lednu. Ministerstvo zahraničí předpokládá, že odpověď na oficiální americkou nótu zašle během několika týdnů. Celková americká investice do výstavby radaru by měla dosáhnout 1,5 až 2,7 miliardy korun, přičemž na tendrech se budou moci podílet i české firmy.
Vybudování základny podporují vládní občanští a křesťanští demokraté. Třetí vládní strana, zelení, podmiňují souhlas tím, že základna bude součástí obrany NATO. Naopak rozhodně ji odmítají komunisté a podle vyjádření představitelů ČSSD i většina členské základny této nejsilnější opoziční strany. Dnešní Právo ale píše, že ČSSD má sice přes 16.000 členů, ale na stranickém intranetu se diskuse zúčastnily jen stovky členů strany.
Jeden ze čtenářů zase upozornil deník Mladá fronta Dnes (MfD) na to, že z webových stránek KSČM zmizela "ze dne na den" anketa, v níž do 1. února souhlasilo s umístěním radaru v ČR 59 procent účastníků a 39 procent bylo proti. Mluvčí KSČM Monika Hoření MfD řekla, že neví o tom, že by komunisté anketu stáhli. "Dříve se nám ale opakovaně stalo, když jsme zveřejnili nějakou anketu, že nám odpovídali lidé s pravicovými názory," řekla.
