Vedení Správy Národního parku Šumava od pondělí na Křemelné loupe kůrovcem napadené stromy. Od roku 2009 je tu počet kůrovcem napadených stromů na některých lokalitách více než sedminásobný.
K posledním letošním asanačním zásahům proti kůrovci se letos chystá Správa Národního parku Šumava. Vybraná firma v údolí Křemelné od včerejška odkorňuje na stojato zhruba šedesátku stromů. Část na lesnickém úseku Babylon, část na lesnickém úseku Bor.
S ohledem na stádium vývoje lýkožroutů a zvolenou technologii se pořád jedná o efektivní opatření. Pokud by k němu nedošlo, byly by lesy na Křemelné příští rok napadeny natolik, že by to znamenalo významné narušení celého ekosystému.
„Práce plánujeme dokončit před prvními velkými mrazy. Při velmi nízkých teplotách totiž kůra ke stromům přimrzne a ty se pak nedají odkornit,“ říká Petr Kahuda, odborník Správy NP Šumava na ochranu lesa.
„Odkorňování na stojato se zde provádí nejen proto, aby se lýkožrout nešířil dál v lesích, o které se stará Správa Národního parku Šumava, ale zejména proto, abychom zabránili dalšímu ničení lesů města Kašperské Hory,“ doplňuje Kahuda.
Hlavní přínos asanačního zásahu, lze ale čekat až příští rok. Gradace kůrovce i v této oblasti totiž stoupá přímo geometrickou řadou. V roce 2009 napadl kůrovec na lokalitě Babylon 40 stromů, a protože se kůrovcová kalamita nechala svému vývoji, v roce 2010 tu byla již stovka napadených stromů.
„Letos jsme napočítali zhruba 280 kůrovcem napadených stromů,“ doplňuje Jiří Kec, vedoucí Územního pracoviště NP Šumava na Srní. Za tři roky je počet napadených stromů na této lokalitě sedminásobný.
Podobně je na tom i lokalita Bor. Tam byla v roce 2009 padesátka kůrovcem napadených stromů, za letošek je to už 260. Riskovat další rozsev kůrovce a devastaci tohoto lesnicky hodnotného porostu šumavské přírody si dále Správa NP Šumava nemůže dovolit.
Část svahů v okolí Křemelné patří do první zóny, kde však asanace kůrovce není a priori zakázaná. Přesto zde Správa NP Šumava pro asanaci kůrovcem napadených stromů používá finančně nákladnou a k přírodě šetrnou metodu – loupání na stojato.
„Odkornit strom na stojato, přijde až na jeden a půl tisíce korun, pokácení a odkornění by stálo zhruba třetinu této sumy,“ přirovnává Pavel Pechoušek, mluvčí NP Šumava. „Podle smlouvy musí být firma s prací hotova do desátého listopadu,“ doplňuje.
O asanačním zásahu v údolí Křemelné řekli:
Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., proděkan Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze.
Doporučuji urychleně zastavit existující kůrovcovou kalamitu rozpoutanou v NPŠ minulým vedením NPŠ. To prohlašovalo, že kůrovec je v pralesích součástí přírody. Ale v kulturních, umělých lesích NPŠ a jeho okolí je nebezpečným zničujícím kalamitním škůdcem lesních porostů. Národní park Šumava vznikl na území, kde je 87% lesních porostů s kulturními, zcela
umělými, stejnověkými monokulturami. Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády č. 193/1991, které reflektovalo vysokou míru nepřirozenosti a nepůvodnosti lesních porostu. Přesto došlo v činnosti NPŠ v letech 2007 až 2010 k podstatným odchylkám. Jejich důsledkem byla devastace lesa a genofondu lesních porostů, ke kterým došlo během pouhých čtyřech let, na rozsáhlých plochách NPŠ.
Miroslav Mäntl, ředitel společnosti Kašperskohorské městské lesy, s.r.o.
Jako daňový poplatník nejsem rád, že se používá metoda loupání na stojato, protože je finančně velice nákladná. Jako správce lesů, které sousedí s lesy Národního parku Šumava, jsem rád, že se zde vůbec něco děje. Kůrovec, který je v lesích NP Šumava nenapadne a nezlikviduje lesy, o které se staráme.
