Zajímavou kuriozitu mohou v následujících několika týdnech pozorovat návštěvníci plzeňské zoologické zahrady. Přímo na hnízdě s vejci zde "sedí" asi tři a půl metru dlouhá krajta tygrovitá. Ačkoliv sezení na vejcích je spíše doména ptáků než plazů, krajty jsou v tomto ohledu výjimkou a o svá vajíčka pečují a chrání je, řekl ošetřovatel plazů Ondřej Škach.
Samice světlé formy krajty tygrovité, kterou zoo chová, nakladla kožovitá vejce, a ta pak pevně obtočila svým mohutným tělem. Kolik vajec skrývá, ošetřovatelé nevědí. Odhadují, že jich bude kolem 15, podle sonografického vyšetření vědí, že ne všechna vejce jsou oplodněná. Samice svým tělem vejce nejen chrání před poškozením a v přírodě před predátory, ale také je zahřívá. Hadi jsou sice studenokrevní živočichové, krajta ale dokáže unikátním způsobem, jemnými záškuby svých svalů, zvýšit teplotu až o deset stupňů, vysvětlil Škach.
Po čas sezení na hnízdě není plzeňská krajta nijak výrazně útočnější nebo agresivnější, své potomky ve vajíčkách si ale podle ošetřovatele pečlivě chrání a pečuje o ně. "Dokáže regulovat teplotu nebo přesunout vajíčka na vlhčí místo. Je to dost starostlivá a pečlivá matka," tvrdí Škach.
Malé krajty by se měly v vajíček vyklubat asi za dva měsíce, po celou tu dobu jejich matka ani neloví a nejí, jen pečlivě hlídá snůšku. Tím ale její mateřská láska končí, a jakmile se mláďata vylíhnou, přestane si jich všímat. Malé krajty mají po vylíhnutí kolem půl metru. Asi po týdnu se jim poprvé svlékne jejich dětská kůže a hned potom jsou schopné si ulovit potravu - nejdřív i dospělou myš, v dospělosti dokáže krajta chytit a pozřít i menšího vepře i jelena.
